Ve studiu ČRo Hradec Králové už teď vítám našeho dnešního hosta, a to je doktorka Gabriela Vilímková, advokátka a zapsaný mediátor. K. Dobré dopoledne. Dobrý den. Naše dnešní téma jsou spory o náhradu škody, o náhradu ušlého zisku velmi široké téma a samozřejmě určitě soudy se tím také zabývají. Ale pojďme si na úvod zkusit definovat ty pojmy jako třeba majetková a ne majetková škoda.

To jste začala trošku zprostředka. To znamená, začít musíme vůbec u Škody, tak, jak ji chápe právo. A to je má, která vzniká na základě nějakých souvislostí. Musíme rozlišit, že pro běžné lidi je újma něco, co někde ztratí, ale to právo zpravidla začne s tou škodou pracovat, až pokud dojde k příčinné souvislosti mezi nějakým porušením ani jakým následkem. A ten následek musí být skutečně objektivizovány. Takže je potřeba říci, že to téma vypadá hrozně jednoduše z hlediska života prakticky, ale v praxi je složité. Složité je proto, že máme tu základní definici, to je právě zavinění, příčinná souvislost a nějaký následek. Zejména na tu příčinnou souvislost laici často zapomínají, ale náhrada škody má velmi mnoho výjimek a v podstatě pro řekněme 20 30 různých případů, ale možná ještě daleko víc platí ta pravidla jiná? To je právě ten rozdíl mezi tím, kdy s tím tématem pracuje právník, když s ním pracuje laik, protože je třeba to řádně zatřídit, pracovat se správným systémem v tom právu. A to je právě to, co dělá právníka právníkem. Já vždycky těm lidem, když se s nimi musím dohadovat o tom, co jak bude, tak jim říkám víte, kdybychom to nepotřebovali studovat, tudy by stačilo umět číst ty zákony, tak by stačila maturita. To jsme tehdy už všichni objektivně číst uměli. Takže tu právu dělá právem systém. A ten je právě jaksi studován těmi právníky. A zrovna u té náhrady škody se bez ní neobejdete, protože tam je ta systematika složitá. Některá ta ustanovení zásadně speciální, mění obecná. To se některým lidem zdá nelogické, ale prostě v tom právu to tak obecně je. Nicméně pak zase dochází ke zpětnému průniku některých těch obecných pravidel v nějaké skupině do té konkrétní škody. Takže prakticky je to tak tedy újma, zavinění a souvislost, přičemž máme ale spoustu škod, u kterých to zavinění není předpokládáno. Říkáme jim objektivní odpovědnosti. Soud o odpovědnosti za škodu, tedy ne samotné škody, ale odpovědnosti za škodu. Když jenom to, že ta škoda vznikla ze nějakých speciálních okolností, už vlastně obrací ten systém tak, že zásadně se předpokládá, že za to někdo odpovídá a ten se teprve pak může teoreticky vyvinit tím, že tam jsou nějaké výjimky, které mohou tu jeho situaci změnit. Ale rozhodně tedy pokud k dokud mluvíme o náhradě škody, tak si o ní nějak povídat můžeme. Bohužel tedy systematicky a pak k těm jednotlivým případům spíš. Ale pokud mluvíme o sporech, tak je potřeba říct, že patří právníkům. Ano. To znamená to na to dokonce jsou někteří lidé specializovaní. Zpravidla na to mají i soudy, specializované senáty, prostě pracuje se s tím a velké spory o náhrady škody trvají mnoho let a často s velmi prostě proměnlivým výsledkem. Ano, viděla jsem mnohokrát, že něco vypadalo úplně jasně. Krajský soud měl na tu, na tu, na ten konstrukt té odpovědnosti úplně jiný názor. Nebo se jinak dívá na spoluodpovědnost? Ano, ty ve Škodě zcela typická věc, že k tomu následku přispějí obě ty strany nebo více lidí a tam si pak rozvrství ta odpovědnost úplně jinak.

Ano, my některé modelové situace tady máme připravené nebo ještě nastíníme, takže budeme určitě konkrétnější. A jak už jsem říkala, pokud byste měli dotazy k našemu tématu, tak náš telefon je 726 46 46 46. Pokračuje rady o poradna ČRo Hradec Králové. Spory o náhradu škody, to je naše dnešní téma s advokátkou Gabrielou Vilímkovou. Tak pojďme ještě k pojmům, které jsme nastínili hned na začátku a možná už potom. Můžeme to doplnit nějakými konkrétními příklady, abychom měli představu, co tedy ta majetková a ne majetková škoda nebo újma se říká správně tak, že majetková nemajetková újma.