Podhoubí magazín, který prorůstá vším živým i neživým. Prostor pro přírodu, ekologická témata a udržitelnou budoucnost. To je útěk do divočiny Ondry Šebestíka na rádiových koncem září zveřejnila agentura STEM a institut 2050 průzkum veřejného mínění s názvem Česká ne transformace 2022. To ne je v závorce. Z výsledku dat, která byla sebrána na reprezentativním vzorku v květnu letošního roku, vyplývá, že lidé v Česku v nadpoloviční většině chtějí chránit přírodu. Myslí si, že změna klimatu probíhá a je způsobena člověkem a že by si s ní mělo něco spíše rychle dělat. Horší už je to se schopností propojit globální fenomén klimatické změny s lokálními problémy, jako jsou povodně nebo sucha. Společnost je pak rozdělena na několik skupin v oblasti řešení a jednotlivých politiků, které by ke společenské změně měli vést. Jedna třetina dotázaných se transformace spíše obávám a ještě větší část očekává ekonomické zhoršení pro ČR. Obzvlášť pokud se tato transformace jmenuje Green Deal, o kterém navíc existuje jen velmi nízká informovanost. Vy tam na Radio Wave v podhoubí zase po čase jako psychologa a řešitelé výzkumu za institut 2050 Jana Krajhanzla. A chci se rovnou zeptat, pokud jde o tento můj úvod, který jsem teď přečetl, bylo řečeno všechno správně.

Dobré ráno. Zdravím všechny. Myslím, že většina věcí se dělá, nicméně možná přece jenom 2 3 věci bych tam jako drobně uvedl ještě na pravou míru a trošku upřesnil. První se týká možná toho, jak je to s tou vazbou sucha a povodní na změnu klimatu. Tento výzkum se tím přímo nezabýval. My vlastně víme z našich jako předchozích dát, že třeba ty lidé tu vazbu docela jako vnímají, možná jako ne každý a ne každý. Sucho je vnímané jako projev změny klimatu. Na druhou stranu jako ta korelace je tam poměrně jakoby silná. Potom bych možná jako doplnil, že ta veřejnost dneska není příliš rozdělená ve svých jako názorech na řešení, jak tu změnu klimatu změnit. Tam obecně bych úplně jednoduše řekl, že ti lidé v tom mají opravdu velký zmatek, velký hokej, ale spíše se dělí ve svých obavách, že prostě jsou skupiny, které opravdu jsou těch obav absolutně plné a jsou skupiny, které třeba více vnímají to jako příležitost vlastně bylo třeba i českou ekonomiku a českou společnost pro ty příští roky. A koneckonců možná i bych neřekl, že ty obavy má jakoby většina společnosti úplně ve všem. Ono jako v řadě oblastí ano, ale když se budeme ptát třeba na to, jak ti lidé očekávají, že transformace ovlivní jejich spokojenost se životem? Tak tam je třeba zajímavé, že se ukáže mírní na jako většina nebo více lidí trochu se vlastně kloní k tomu, že to problém vlastně jako, že je to zlepší život. To je nějakých 30 % a 20 % si myslí, že jim to zhorší. A pokud bychom se třeba ptali na to, jak to bude ještě v těch dalších letech, třeba za 10, 20 let tou transformací, tak tam dokonce vlastně jakoby je to i na úrovni celé společnosti i jako v tom celkovém hodnocení, že už převažuje spíš ten pozitivní náhled než ten než ten negativní.

Takže co se týče obav, což byla jedna z si hlavních akcentů, který vy jste v tom průzkumu měli, tak nelze říci, že by nějaká většina společnosti byla vyloženě vystrašená z toho, co se děje nebo bude dít s ekonomikou v souvislosti s enviromentální transformací.