Peníze a vliv

Aby euro dávalo smysl, musely by členské země ekonomicky „srůst“. A to se neděje, říká náměstek Mora

Peníze a vliv

Plus

Pracovní skupina Národní ekonomické rady vlády nedávno dokončila analýzu dalšího postupu Česka v otázce přijetí eura. Dokument odpovídal na otázky, kdy a za jakých okolností bychom měli vstoupit do předpokoje eurozóny, neboli do evropského mechanismu směnného kurzu známého pod zkratkou ERM II. A také jaké jsou pro, nebo proti přijetí eura v Česku. Své hodnocení skupina předala premiérovi Petru Fialovi (ODS), teď by ho měla projednat vláda.
Jana Klímová

19. listopadu 2024, 05:00

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Česko bude na konci letošního roku po delší době opět splnit potřebná kritéria, aby mohlo začít jednat o přijetí společné evropské měny euro. Je tedy načase připojit se do dvacetičlenného klubu evropských zemí platících eurem? Anebo to pro Česko vlastně nic neznamená, protože prostě euro nechce. Téma pro dnešní díl. Jeho hlavním hostem bude náměstek ministra financí a bývalý viceguvernér ČNB Marek Mora. Příjemný poslech přeje Jana Klímová.
Peníze a vliv.
Aby Česko vůbec mohlo začít jednat o tom, že přijme euro, musí splňovat tzv. maastrichtská kritéria. Celkem jsou čtyři. Jde o stabilitu cen a směnného kurzu, zdravé veřejné finance a výši dlouhodobých úrokových sazeb. Česko mělo v posledních letech s některými kritérii problém. To se teď změnilo a na konci roku bude plnit tři základní. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury splní i přes zvýšené výdaje na povodňové škody Česko například i nejkritičtější požadavek na zdravé veřejné finance. Schodek rozpočtu by totiž měl být nejvýše 2,8 %, tedy pod stanovený limit tři % HDP.