Burza. Jinými slovy kapitálový trh je vcelku dobrý. Tradiční vynález vznikl jako kapitálový trh, kde se potkávají podnikatelé s nápady, kteří nemají moc peněz, s těmi, co ji mají a kteří se pak dělí o akcie daného podniku. Toto spojení vede k růstu firem a ti, kdo si akcie koupí, na tom vydělávají. Když má firma zisk, platí zní dividendu. To se může vyplácet i obyčejným lidem. Účastníky kapitálového trhu bývají instituce, třeba penzijní fondy a firmy mohou skrze akcie dávat odměny svým zaměstnancům. Lidé si tak spoří. Na fungování burz dohlíží stát. Aby firmy nepodváděli, ne falšovali účetnictví, nekradlo se tam, nebyly tam pochybné firmy apod.. Takto to funguje už skoro 500 let a asi lze říci, že kde kvete transparentní, živá burza, ekonomice se daří a naopak totalitní režimy jako fašisté i komunisté burzy omezovaly či zavírali. A z poslední doby by mohla vyprávět třeba Británie, jejíž kdysi vlivná burza se po Brexitu postupně vytrácí ze scény. Symbolem prosperity je americký kapitálový trh. Ač stále udává směr i náladu na zbytku světových burz. I tam se dějí věci takové, které ilustrují ducha doby, ve které technologie válcují různé zvyklosti a vztahy. Bývalo zvykem, že největší firmy jsou obchodované na burze. Také právě kvůli tomu většinou narostly a vstup na burzu býval velkou prestiží. Nyní jsou různí giganti schovaní v soukromých rukou. Tak třeba SpaceX Elona Muska nebo firma úplný i tvůrce chatu GPT. Podle poradenské firmy Ford je hodnota těchto dvou firem zhruba půl bilionu dolarů, ale přesně se to neví. Právě proto, že tyto firmy nejsou transparentně ohodnoceny na burze. Tyto firmy i přes svou velikost fungují jako start-upy. Financují se tedy v investičních kolech soukromých investorů, což jsou většinou tzv. večer kapitálové fondy. Deník The Financial Times napsal, že v letošním roce příliv těchto privátních peněz do firem bude vyšší než tzv. IPO, tedy první úpisy akcií na burze. Večer kapitálové firmy s rozmachem technologií v poslední dekádě ohromně zbohatli, včetně lidí kolem nich. Vytvořili bohatý a mocný ekosystém. Mimochodem, kolem Trumpovy vlády se pohybuje řada lidí z tohoto sektoru, včetně viceprezidenta JD Vence. Když firma vstupuje na burzu, je to složitý proces. Musí toho spoustu doložit Komisi pro cenné papíry a ještě vydržet hodnocení veřejných investorů. Zatímco když zůstane v soukromých rukou, musí o své hodnotě přisvědčit jen pár svých financí. Éru. Rizikový kapitál není jediná cesta, kterou utíkají peníze mimo dohled úřadů. Do privátního i k o systému patří také tzv. family Ufy sis. Soukromé firmy, které spravují peníze miliardářům a jejich rodinám. Dříve tuto roli měli spíše banky orientující se na bohaté. Tyto kanceláře často investují peníze zase do menšin fondu nebo privátních firem. Posledních dvou letech se často skloňuje také spojení privátní dluh. Schéma je podobné. Firmy, které potřebují financování, si půjčuji od soukromých osob a firem, než aby podstupovali přísné hodnocení banky nebo podobný proces při vydávání dluhopisů. Ještě dále od tradičního systému jsou kryptoměny, které nikdo nereguluje a které lidi od Trumpova zvolení kupují jak o život, protože prezident se prohlásil za jejich zastánce. Mimochodem, bohatství Trumpovy rodiny během víkendu před inaugurací vzrostl o prodeji jich kryptoměn s názvem Trump a Melania o miliardy dolarů. Jen s malou nadsázkou, rodina si vyčarovala pořádné peníze ze vzduchu. Je to vlastně paradoxní a s trochou cynismu i legrační. Trump a jeho podporovatelé v Americe i po světě se prohlašují za konzervativce. Peníze a trhy se od tradičních financí a regulace prověřených desítkami a stovkami let vzdaluje rychlostí blesku. Do tajných klubů a šedých zón konzervativního na tom není nic.