Ke smrti máte na imise. Nezřídka se stává, že posledním dílem se píše autor vlastní epilog. Tak se s čtenáři rozloučili v českém prostředí třeba básníci Vladimír Holan nebo Karel Šiktanc. Smrt se hrála ústřední roli také v posledním, do češtiny dosud ne převedeném románu prozaika Martina. I mise InSight story. Zda ji ovšem i spisovatel psal i s tušením blížícího se konce, můžeme jen hádat. Jeden z klíčových britských autorů 20. století zemřel 19. května ve věku 73 let na následky rakoviny jícnu. Řízením osudu by se ho stejnou diagnózu v minulosti také i my jsou blízký přítel a kolega Christopher Hill, který je právě jedním z hrdinů těchto jeho finálních beletrizovaných memoárů. I my jsem v umělecký odkaz, přibližuje jiný jeho přítel Salman Rushdie. Martin rád říkal, že za sebou chce nechat polici plnou knih, aby na ně mohu ukázat a říct odsud až potud jsem to já. Jeho hlas o ně měl. Ale tu polici máme. A že musí být Dubová syny spisovatele Kingsley ho i my se vydal první román ve 24 a během dalšího půl století jich přidal dalších 14. K tomu četné eseje a povídky. Česky vyšly třeba Einsteinovy příšery anebo na návštěvě u paní nebo kovové. Zřejmě nejznámější je pro svou londýnskou trilogii peníze, Londýnská pole a informace z 80. a 90. let. Věřil, že popisuje. Ovšem my s odstupem 40 let vidíme, že spíše předjímal realitu kapitalismu urvaného z řetězů a Burgrové kultury, fungování masmédií a celkovou posedlost majetkem. I my sovy antihrdinové udělají pro úspěch všechno. Právě peníze z roku 1984 z nich definitivně udělali literární hvězdu. Martin i Miss o svém díle říkal, že zkouší psát vysokou literaturu o nízkých věcech, o světě fast foodu, sex show a porno magazínech. S nikým se nepáře, ale ani není moralista. Svůj příspěvek k poznání světa podává prostřednictvím parodie, satiry, grotesky a černého humoru, což je dar, který má opravdu málokdo. Rozplakat čtenáře lidskou mizérií lze o řád snadněji, než je tou samou mizérií, byť hořce rozesmát. Důležité je, že právě má ten i Miss byl v posledních letech kritizován z pozic samozvaných kulturních bojovníků extrémní levice, kteří ho shledávají stále méně skousnu tepelným, neboť jeho dílo je prý potenciálně urážlivé. Snaha zavřít autory do vypolstrovaného pokojíčku se samozřejmě netýká jen imise. Ukazuje na radikální proměnu kulturního prostředí v anglosaském světě. Co proti nám stojí, pojmenoval tento podivuhodný fenomén i Miss během přednášky o politické korektnosti již v roce 1997 je sám protipól humoru. A dovolte mi, abych vás ubezpečil, že lidé bez humoru nejen že nevědí, co je vtipné, ale ani nevědí, co je vážné. Ztratili základní orientaci a nelze jim věřit vůbec v ničem. V roce 2020 se i Miss připojil k dalším významným literárním osobnostem jako Margaret Atwoodová, zmiňovaný Salman Rushdie anebo J. K. Rowlingová a v otevřeném dopise se ozvali na obranu svobody slova, proti destruktivnímu vlivu tzv. cancel culture a atmosféře netolerance, která podle nich dusí svobodnou výměnu informací a myšlenek. Způsob, jak porazit pitomosti, píší i Miss a druzí. Jejich odhalením a argumentací nikoli snahou je umlčet anebo zakázat. Mimochodem, jiným řízením osudu se právě v den autorovy smrti konala premiéra britského polského filmu zóna zájmů podle i my sovy předlohy z prostředí Osvětimi, ve kterém se táborový velitel Hess s manželkou potýkají s těžkostmi při stavbě domu svých snů kousek od brány do pekla.