Názory a argumenty

Petr Šabata: Kolik by mělo Česko vydávat na obranu? Kde vzít miliardy navíc?

Názory a argumenty

Petr Šabata: Kolik by mělo Česko vydávat na obranu? Kde vzít miliardy navíc?
Stránka pořadu
Vojáci mají posílit spojence z NATO ve východní Evropě a v Německu.

Plus

Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) říkají, že by Česká republika mohla vydávat na obranu tři procenta HDP – za několik let, třeba v roce 2030. Jaký racionální základ má taková prognóza? Že nám Vladimir Putin pět let počká? Nebo že obranu před agresivním Ruskem a ve stále nebezpečnějším světě za nás odpracují a zafinancují jiné země NATO?
Petr Šabata

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

  • Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala říkají, že by ČR mohla vydávat na obranu tři % HDP za několik let, třeba v roce 2030. Nějaký racionální základ má taková prognóza jenom Vladimir Putin pět let počkat, nebo že obranu před agresivním Ruskem ve stále nebezpečnějším světě za nás odpracují a zafinancují jiné země NATO. Stavět na prvním předpokladu bezpečnost země je velmi riskantní, ne-li bláhové a spoléhat se do značné míry na partnery v alianci je zase neseriózní, i když jsme to 20 let dělali a až v roce 2024 dostáli závazku vynakládat na obranu dvě % HDP. Říkal i premiér, že je realistické považuje bavit se o třech % v horizontu několika let. Má pravdu v jednom je to realistické z pohledu kampaně před podzimními volbami do sněmovny, ale z pohledu zásadního bezpečnostního zájmu ČR to realistické není. Určitě měl pravdu prezident, když ČRo upozornil, že rozhodnutí o výdajích na obranu musí vycházet z analýz a vyhodnocení bezpečnostních hrozeb, ale s pravděpodobností blížící se jistotě můžeme tvrdit, že se bezpečnostní hrozby pro Evropu a Česko zvyšují kvůli válce na Ukrajině, vývoji na Blízkém východě a koneckonců i kvůli výsledku prezidentských voleb v USA. Nejvíc ze zemí NATO vydávalo vloni na obranu Polsko takřka 4,2 desetiny % HDP a letos to bude ještě o půl %. Víc. Na tom se strategicky shodnou. Jinak takřka ve všem na krev rozhádaná vláda s opozicí. Poláci se kvůli vyšším výdajům na obranu za dluží přes tři % HDP vydává také Lotyšsko 3,15, Litva necelé tři, Finsko 2,41. Všechny tyto země jsou agresivnímu Rusku geograficky blíž a mají s ním tragické historické zkušenosti. Ale copak ČR ne? Nebo se opírají Poláci, Estonci, Lotyši, Litevci, Finové a další zbrojící země o nějaké pomýlené analýzy hrozeb? Koneckonců Česko a právě Petr Pavel a Petr Fiala nebezpečí z východu rozuměj což se projevuje v podpoře napadené Ukrajině. Vloni vydalo české ministerstvo obrany takřka 167 miliard korun a bylo to pár setin nad dvě % HDP. Zvýšit výdaje na obranu na tři % znamená tedy přidat až 100 miliard, když započteme i nutné investice do logistiky na zaplacení a získání desítek nejlepších expertů pro ministerstvo, na rychlé čerpání zkušeností z navyšování obranných rozpočtů právě v Polsku, Finsku nebo v Pobaltí. A kde ty miliardy vzít? Loňské výdaje státního rozpočtu byly něco přes dva biliony korun, tedy 2234 miliardy. Najít v nich 100 miliard je možné. O víc než 100 miliard připravili například ODS a ano. Každý státní rozpočet snížením daně z příjmu při rušení superhrubé mzdy, které ekonomové od začátku kritizují. Úplně přijatelnou variantou je také výjimečně zvýšit státní zadlužení a peníze smysluplně investovat do bezpečnosti Česka i NATO. To je cesta, kterou volí Poláci. Bezpečnostní analytik Roman Máca toto dilema pojmenoval v ČRo Plus sice trochu drsně, ale přesněji než politici. Až sem poletí ruské rakety, tak se vyššími důchody neubráníme.

Více z pořadu

Od nejnovějšího

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu