Bylo to nad očekávání, schválil i ekonomičtí analytici výsledky maloobchodu za srpen. Český spotřebitel nakoupil o pět % víc zboží než loni v srpnu. A jak se říká, mezi odborníky spotřeba zrychluje. Pravda, našli se mezi experty lidé, kterým to ještě málo. Například Jakub Seidler, budoucí člen bankovní rady ČNB, upozorňuje, že maloobchod ještě nedosáhl úrovně před krizí. Spotřebitelé by se tedy měli víc snažit. Bankéř to jistě myslí dobře, proto se spotřebitelé nemusí stresovat. Své povinnosti vůči růstu hrubého domácího produktu splnili do té míry, že právě zvýšením spotřeby otevřeli prostor pro novou prosperitu celé země. Navíc byl obrat maloobchodu v srpnu podle Českého statistického úřadu jen o necelá dvě % nižší ve srovnání s posledním předkrizovým srpnem v roce 2019. Pokud se tedy nepočítají auta, to vlastně znamená, že v jednom důležitém ohledu pětiletá krize skončila. Možná se ještě spotřeba zvýší, ale takové zvyšování už bude součástí normálních poměrů. Proto také ztrácí na významu otázka, kdy už budeme dostatečně konzumovat a objevují se nové otázky. Zažili jsme hlubokou krizi, vrátili jsme se k normálu. Proto je načase se zeptat, jak vypadá nová normalita, tedy jak nás krize změnila maloobchod některé odpovědi přinejmenším naznačuje. My čeští spotřebitelé utrácíme zhruba stejný objem peněz jako před pěti lety. Často však za něco jiného. Nápadné okolo, že o desetinu méně utratíme za potraviny. Tady se nabízejí dvě možná vysvětlení. Naučili jsme se objednávat jídlo od donáškové služby. Statisticky se tedy potraviny přesunuli z běžných obchodů k internetové konkurenci. Lze také do určité míry připustit, že lidé na potravinách šetří, ale přestali s tím dosud. Může to být tím, že bohatí zbohatli, chudí zchudli. A na čem tedy mohou chudí šetřit? Víš, ne, na jídle. Bohatí jsou ostatně připraveni doplatit za dodávku. Prohloubení sociálních či ekonomických rozdílů je téma, které zasluhuje podrobnější šetření a které mohou údaje z maloobchodu pouze inspirovat. Ovšem změna chování, avizovaná obrat maloobchodu se nevyčerpává jen v ekonomické oblasti. Nový styl se prosadil v časech pandemie COVIDu, pokud se přímo covidovými opatřeními nezavedl. Obraz zmíněných internetových obchodů a donáškové služby se za pět let zvýšil o 50 %. To naznačuje, že lidé už méně opouštějí své domovy a namísto reálného světa zamířili do virtuálních prostorů. Svědčí o tom i fakt, že výdaje za počítače a další komunikační nástroje vyrostly o 13 %. Naopak o čtvrtinu poklesly výdaje na kulturu a sport. Pokles významu veřejného prostoru dosvědčuje i to, že o stejnou čtvrtinu méně se prodalo oděvů. Lidé naopak rozšiřují svůj soukromý svět o okolí, jak svědčí zvýšení prodeje pohonných hmot v časech COVIDu, může mít kořeny také bilance lékáren a drogerií, jejichž obrat po odečtení inflace vyrostl o pětinu, respektive třetinu. Dalo by se pokračovat i u dalších komodit. Přesto by se došlo ke zhruba podobnému závěru. Období krizí nás podle bilance maloobchodu naučilo jinému chování. Především jsme se uzavřeli do sebe a komunikaci s ostatními lidmi přesouváme do sociálních sítí. Začali jsme se více zajímat o svou tělesnou schránku. Zadali jsme se naučili šetřit a šetříme hlavně na tom, co není úplně nutné. Mimo jiné to postihlo sport a kulturu. Jinými slovy, svět se změnil. Důležitější jsou technologie a biologický rozměr života. Sociální kontakty a kultura se odsouvají na okraji. Ovšem odpovědět, co to znamená pro svět a lidský život vcelku, na to už statistiky nestačí.