Když Vladimir Putin plánoval se svými nejbližšími útok na Ukrajinu, počítá s tím, že jeho jednotky budou Ukrajinci vítat, nebo alespoň budu neutrální. Opak byl ovšem pravdou. Ruský vpád sjednotil ukrajinskou společnost zcela nevídaným způsobem. Patrně nikdy nebyla v moderních dějinách natolik soudržná ve svém odmítání ruské adrese. Válka již ale trvá skoro rok a půl. Začíná se projevovat únava. Jak ukazuje sociologický výzkum provedený na objednávku organizace Vok z Ukrajiny, některé argumenty kremelské propagandy nacházejí mezi Ukrajinci úrodnou půdu. Třeba čtvrtina dotázaných si myslí, že západ využívá Ukrajinu pro své vlastní cíle. Asi třetina si myslí, že něco je na tezi, že v zemi se šíří neonacistická ideologie. Pojďme se ale podívat na výsledky průzkumu podrobněji. Ukrajinci ve své drtivé většině odmítají argumenty Kremlu, kterými obvykle zdůvodňuje svůj útok, jako tezi, že Kyjev systematicky ničil města v doněcké a luhanské oblasti nebo že ukrajinské laboratoře vyvíjely biologické zbraně proti Rusům. Nebo třeba tezi, že Ukrajinci a Rusové jsou bratrské národy, dokonce jeden národ tato tvrzení odmítá. Mezi 82 a 93 % dotázaných. Dokonce tezi o bratrských národech podporuje jen 18 % Ukrajinců. Před únorem loňského roku takových lidí bylo výrazně více. Stejně tak 80 % Ukrajinců odmítá, že to bral u Severoatlantická aliance, která vyprovokovala ruský vpád. 98 % dotázaných označuje události v Buče a dalších městech za válečné zločiny. Ovšem s tezí, že západ používá Ukrajinu pro své vlastní cíle ve válce s Ruskem.

Již souhlasí čtvrtina dotázaných. Mezi lidmi, kteří před válkou uprchli do zahraničí, je to celá třetina, což nejspíše má souvislost s tím, že většina uprchlíků v Evropě pochází z východu země, kde podobné nálady byly vždy dosti rozšířené. Na druhou stranu není to žádná katastrofa. Tento argument odmítá 60 % Ukrajinců, tedy výrazná většina. Ovšem hlavními tématy, které dodnes rozdělují ukrajinskou společnost a které existuje dávno před loňským ruským vpádem, jsou 2. 1 je tzv. revoluce důstojnosti, tedy protesty proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi z podzimu 2013, když Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s EU. Následné události, které skončily útěkem Janukovyče do Ruska, Kreml označuje za státní převrat. Souhlasí s ním přes 30 % Ukrajinců, nikoli překvapivě hlavně z východu a jihu země. Tam totiž podpora revoluce důstojnosti už tehdy nebyla vysoká. Druhým rozhodujícím tématem je neonacistická ideologie mezi obyvateli menších měst a vesnic. Skoro polovina nesouhlasí s tvrzením, že na Ukrajině nejsou nijak rozšířeny neonacistické myšlenky. Stejně celkem v zemi s touto tezí nesouhlasí přes 40 % dotázaných. Můžeme se donekonečna bavit o tom, co je a není neonacistické ideologie, nakolik ní můžeme řadit třeba vedením pluku Azov nebo ukrajinské nacionalisty a dokazovat, že se věru nedá dávat rovnítko mezi stoupence Adolfa Hitlera a drtivou většinou stoupenců ukrajinské krajní pravice. Jenže stejně tak se tím zavírat oči. Po válce si tím budoucí ukrajinské vlády rozhodně budou muset zabývat.