Před 13 lety publikovala americká socioložka Monika Pravdová spoluautor článek s názvem přece musí být nějaký důvod. Něm výzkumníci vyzpovídali Američany, kteří v roce 2004 hlasovali za prezidenta George Bushe mladšího o tom, co si myslí o spojení iráckého diktátora Saddáma Husajna s atentáty z 11. září, o jeho programu na výrobu zbraní hromadného ničení a válce v Iráku, tedy o důvodech, kvůli kterým Spojené státy oficiálně zaútočily na Irák. Naprostá většina dotázaných byla i po pěti letech přesvědčena, že zaútočit bylo správné rozhodnutí. Prezident nemohl začít válku bez dostatečných důvodu, který se musíme sjednotit a podporovat ho, říkali sociologů mnozí Američané i v době, kdy sám Georg Bush přiznal, že Saddám Husajn neměl s Usámou bin Ládinem nic společného. Britští výzkumníci tomu říkají odvozené zdůvodnění, tedy že vysvětlení se neopírá o fakta, ale o víru v prezidenta či ideologii. Stejnou metodu nyní zvolili i ruští sociologové a natolik ropy vždycky ale dění Senková, kteří zkoumali přístup Rusů k válce na Ukrajině. Ti zjistili, že k tomuto odvozenému zdůvodnění se uchylují nejen stoupenci války, ale i ti, kteří se snaží nehodnotit a tvrdí, že se hlavně starají sami o sebe a své blízké. Stan vláda udělala správnou věc.

Možná neměli na výběr, zda to bude pro naši zemi lepší. Aspoň chci věřit, že podle toho se rozhodovali, když začali tuto zvláštní vojenskou operaci, citují autoři jednoho z respondentů. Možná kdyby válka nebyla, bylo by to ještě horší. Ale chci věřit, že ten nahoře nesedí. Hloupí lidé asi vědí, co dělají, říká další tázaný. Sociologové ale zjistili i rozdíly mezi americkým a ruským příkladem. Pro Američany byla válka v Iráku součástí jejich vlastního politického přesvědčení, cítil se za ní do určité míry odpovědní, zatímco pro ruské tázané je ospravedlnění války otázka víry a naděje, sám ruský vpád se stal bez ohledu na jejich názor a neměli na to jakýkoli vliv. Z toho také vyplývá, že nemá cenu se snažit tyto lidi přesvědčit fakty zprávami o počtech obětí nebo utrpení civilistů. Tady jsou opět styčné body s americkým výzkumu. Ten ukazuje, že pokud informace protiřečí politickému přesvědčení člověka, tak ten podvědomý takovou informaci odmítá. To ostatně není zdaleka typické jen pro příznivce Donalda Trumpa nebo Vladimira Putina. Nejspíše každý z nás někoho takového znáte. Cesta ke změně zjevně nebude jednoduché.