Rodiče prvního dítěte nacházejí se obyčejně několik měsíců ve stavu napjaté výuka činnosti, když přijde na svět druhé, už to berou jako staří rutinéři tak, že vládní většina by v případě nutnosti přehlasovat prezidentovo veto zákona o státním rozpočtu. Na velkých rozpacích zřejmě nebyla, neboť není v tomto směru žádným nováčkem. I když na konci roku 2022 přehlasovala jen veto prezidenta k novele rozpočtu, čili nesouhlas Miloše Zemana se zvýšením schodku kvůli důsledkům války na Ukrajině a také růstu životních nákladů obyvatel způsobených vysokou inflací a cenami energií. Hlavě státu se tehdy však zdála příjmová stránka rozpočtu nižší, než by podle něho mohla být. Stojí jistě za připomínku, že předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová ovšem nahlížela na veto jako odvetu za škrty v rozpočtu Lesní správy Lány. Podobné pohnutky by jistě v případě vetování rozpočtu Petrem Pavlem nikdo nehledal. Prezidentovi ekonomičtí poradci, ale také členové Národní rozpočtové rady mají pochybnosti o některých příjmech státní pokladny, s nimiž zákon počítá. A i když by se daly v podstatě přejít, jde jim o princip, protože se kupříkladu kalkulace s penězi, pro nějž ještě není přijatá norma neměla stát budoucnosti samozřejmostí. Veto by tedy představovalo jisté pokárání, i když by je sněmovna skoro určitě přehlasovala. Po pondělní návštěvě premiéra a ministra financí, kteří prezidentovi přišli vysvětlovat sporné momenty zákona, však sdělila kancelář hlavy státu, že se Petr Pavel vyjádří teprve 17. prosince. Definitivní přijetí rozpočtu by se tedy, padne-li ve to muselo odehrát mezi Vánoci a Novým rokem. Nebylo by to drama, ale jisté znepříjemnění poslaneckého konce roku a samozřejmě také vítaná potrava pro opoziční kritiku. Premiér Fiala sice doufá, že prezidentovi bylo vše objasněno a k vetu nedojde. Ministr financí zase jako pragmatik lakonicky poznamenal, že pokud se odhady některých příjmů skutečně nenaplní, například ohledně emisních povolenek, nastanou prostě škrty ve výdajích. Zastánci korektního přístupu ke konstrukci zákona roku nad tím přinejmenším zvednou obočí a budou si také myslet, že má podobnou rozvahu hospodaření státu prezident odmítnout. Ale zároveň vědí, že rozpočet na volební rok je specifikum svého druhu, ať je u moci ten nebo ten. Jestli je prezident Pavel už nějak rozhodnut nebo skutečně ještě váhá a znovu se se svým týmem problémem zaobírá? Samozřejmě netušíme. Můžeme také uvažovat o třetím přístupu, kteří jeho předchůdci v některých případech praktikovali, a to navzdory ústavním teoretikům, totiž zákon ani nepodepsal, ani nevetoval a ten za uplynulých 15 dní vstoupí automaticky v platnost. Jde sice o vyjádření nesouhlasu, ale nikoli vyostřenému k mimořádnému nástroji veta, které v případě rozpočtu ani žádný prezident ještě nepoužil. Jen Zeman na sklonku mandátu vetoval onu shora zmíněnou novelu. A možná opravdu z důvodů poněkud, aby se tak řeklo, nízkých.