Názory a argumenty

Martin Horálek: Velikonoce v Grafenriedu

Názory a argumenty

Martin Horálek: Velikonoce v Grafenriedu
Zaniklá obec Lučina v Českém lese vstává z popela

Plus

Začátkem března jsem strávil víkend na Domažlicku. Mé kroky vedly do zaniklých vesnic česko-bavorského pohraničí. Po válce jsme z nich vyhnali Němce. Za pár let na to jsme z nich vystěhovali i Čechy. Železná opona byla spuštěna. Obce se ocitly v území nikoho, takzvaně za dráty. O zbytek se postaraly demoliční čety.
Martin Horálek

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Začátkem března jsem strávil víkend na Domažlicku. Mé kroky vedly do zaniklých vesnic Česko bavorského pohraničí. Po válce jsme z nich vyhnali Němce. Za pár let nato jsme z nich vystěhovali i Čechy. Železná opona byla spuštěna, obce se ocitly v území nikoho tzv. za dráty. O zbytek se postarali demoliční čety. I Gráfem. Reed česky Lučinu potkal stejný osud. Z obce, kde býval pivovar, tři hostince, škola a Cihelna, zbyl jen polorozbořený hřbitov, část stěny kostela a obnovená socha svatého Jana Nepomuckého. Procházel jsem tou zvláštní krajinou lidské zloby a utrpení. Díval jsem se na prostřílené pomníky, rozbité hrníčky, rezivějící nádobí.

  • V ruinách bývalé fary jsou ještě zbytky zdobené dlažby. Nedaleko se povaloval příbor, jinde kus postroje. Slunný den probouzejícího se jara kontrastovalo s okolními ruinami. A pak jsem ho uviděl. Starý muž, jako by tu zůstal zapomenutý z minulého století. Hrabal listí a trávu, přístěnek čistil od plevele. Když jsem ho oslovil, odpověděl německy jmenuje se Helmut. Jeho předci v Gráfem Reed užili, byli vyhnáni a on se vrací, aby to i po tom všem udržoval pořádek. Proč o něm mluvím právě o Velikonocích? Nejspíš? Proto, že mi pašijový příběh onoho německého staříčka Helmuta připomněl násilí. Ztvrdlá srdce oděná do brnění, ideologie zabijí, Poboří poničí, zašlapou, a přesto nezvítězí ten starý moštu na ruinách. Gráf Henry jdu. Symbolicky porazil všechny ty zrůdné ideologie minulosti, usiloval lásky, odpuštění. Alespoň pro mě je nenápadným a přesto všeříkajícím symbolem toho, že dobro nakonec vždycky zvítězí. Někdy sice hrabe uschlou trávu na ruinách, nakonec přece jen poslední slovo. Tak požehnané Velikonoce všem. A až budete někdy mít volný den, zajeďte se podívat. Dobrá v Madridu. Možná, že tam stejně jako já potkáte i starého muže.

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu