Upřednostnili bychom většinový volební systém, ale když už máme poměrný, potřebujeme dostat od voličů tolik hlasů, abychom mohli vládnout sami nebo abychom nemohli být ostatními stranami obejiti. Zhruba takto už dříve Andrej Babiš shrnul strategii svého hnutí ANO a vychází mu těsnou vazbu s voliči dokázal navázat jako málokdo další. Pečlivě se ano připravilo i na kampani před krajskými a senátními volbami. Nejprve vytasilo témata navazující na evropské volby. Tady migraci, Green Deal, roli Česka v EU nebo vztah k válce na Ukrajině. Potom přidalo závazek, že prostřednictvím krajů vrátí, co nám vzala Fialova vláda. A nakonec mu neublížily ani povodně, protože srdnatě s nimi bojovali i hejtmani a starostové z řad ano. Hnutí také mazaně rozdělilo úkoly. Zpočátku bylo všude plno. Babiše v terénu, na plakátech i na sociálních sítích. Svou radikální rétorikou mobilizoval tvrdé voličské jádro. Ano a získal si pozornost i části sympatizantů menších partají z okraje spektra. Závěru kampaně se ale Babiš stáhl. V zájmu oslovení umírněných a středových voličů byl do popředí vysunout konsensu a nynější šéf stínové vlády Karel Havlíček, který se dokonce dokázal v předvolební debatě na CNN Prima News v některých otázkách notovat i s místopředsedou ODS Martinem Kupkou. Havlíčka doplnila ještě předsedkyně sněmovního klubu Alena Schillerová. A společně se stali patrony méně známých členů ano ucházejících se o hejtmanská křesla. Ani zde nechalo hnutí nic náhodě. Do čela řady kandidátek byli nasazeni četní poslanci a další tváře, na které jsme už zvyklí, čímž Babiš minimalizoval riziko, že se mu regionální reprezentanti vzdálí. On je naopak potřebuje ve své blízkosti. Vždyť politici, kteří se v krajích umějí dohodnout například s ODS a zároveň zasedají v dolní parlamentní komoře, mohou zajistit obrušování hran i po sněmovních volbách. Co kdyby se příští rok pro ano ukázala jako výhodnější cesta spolupráce s občanskými demokraty i ve Strakově akademii. Potom by se mu hodilo porážet vágní kampaň Antibabiš praktickými pozitivními zkušenostmi z krajů. Těch budou mít babišovci na rozdávání. Vyhráli v 10 krajích ze 13. Na Pardubicku byly přesto ochotni přenechat v široké koalici hejtmanský post partnerům a ve Středočeském kraji spustily intenzivní námluvy s koalicí spolu. V dalších regionech, kde skončili první, buď zastupitelstvům jednoznačně dominují, anebo jsou v pozici, že bez nich nejde žádná koalice sestavit, a tudíž si mohou nárokovat hejtmanská křesla v Moravskoslezském kraji, kde by mohl Josef Bělica z hnutí ANO vytvořit jednobarevnou radu. Dokonce i tak láká ODS do koalice. Kraji by pokračování jejich spolupráce prospělo. A ano by mělo další trumf pro vyjednávání o budoucím kabinetu. Vždy se totiž dá položit sugestivní řečnická otázka když lze sestavit velkou koalici v klíčových krajích, které přitom také řeší rozpočet, školství či zdravotnictví, proč by to nešlo i v celostátním měřítku? Premiér Petr Fiala není stoupencem podobného přístupu. V předvolebním rozhovoru pro TV Nova sice svým spolustraníkům pomohl výrokem, podle něhož v krajích nejde o ideové směřování, program a hodnoty tak jako na vládní úrovni, ale po volbách dál tvrdí, že nemíní odevzdat zemi levici a populistům. Na síti x k tomu dodal mám jasnou představu, co musíme udělat pro to, abychom přesvědčili voliče, že plníme naše sliby a pracujeme pro ně. Jenže to jsou všechno, jen ne konkrétní signály. Zatímco ano už dávno spustila dobře promazaný stroj, v němž má svoje místo pečlivý marketing, razantní rétorika, ale i rozšiřování kontaktu na ty příslušníky vládního tábora, kteří se na rozdíl od Fialy babišovci neštítí.