Celý Zalužného rozhovor pro známý ukrajinský list začíná dosti ponuře. Ukrajinský generál a dnes ambasador má za to, že evropské země nejsou na vleklou válku s Ruskem připraveny. Pokud jde o vojenské akce krátkodobějšího dosahu, zřejmě by to Evropané zvládli. My se ale teď zamýšlíme nad tím, jak by si poradili s válkou na výdrž, říká za Lužný a připomíná, že jen během letošního října Rusko proti ukrajinské energetické infrastruktuře vypálilo přes 1600 íránských dronů. Však jít a k tomu asi 200 raket různých typů. Tato tendence podle generála v záloze bude růst až někam ke 3000 dronů a raket měsíčně, pokud těchto vzdušných úderů nakonec nebude ještě víc. Z toho logicky plyne, že počet nepřátelských vzdušných cílů vzrůstá. Když se to množství prostředků protivzdušné obrany je naopak omezené a jde o zbraně drahé až velmi drahé. Proto si Valerij Zalužnyj myslím, že západ na vleklou rusko-ukrajinskou válku dostatečně připravený není a bohužel ani nečiní dost pro to, aby se tento stav změnil. Kromě toho zasloužilý frontě tak upozorňuje na fakt, že součástí strategie opotřebovávají války jsou kromě přímé bojové činnosti i informační psychologické operace. Dál pan generál, aniž by se chtěl někoho dotknout, dodává Evropa si žije ve svém teplíčku a to dnes nehodlá opouštět. Proto jsou Evropané, alespoň podle mého názoru, na válku doléhající na nás od rána do večera ze všech stran připraveni jen do jisté, a to malé míry. Dodejme ještě, že pár dní před tímto rozhovorem Zalužnyj vystoupil s prohlášením o počínající válce světové, o jejímž nenápadném vzniku vypovídá zatažení Severní Koreje do konfliktů. Podle něj proto hodně záleží na tom, jak se k podobnému vývoji postaví západní partneři Ukrajiny. Ti podle něj zatím ještě stále mohou přijmout rozhodnutí, která další nebezpečný válečný vývoj zastaví přímo na ukrajinském území. Tomu snad jen dodejme, že příslibem by mohla být jednání Francie a Velké Británie o tom, že alespoň tyto dvě země by své vojáky vyslali přímo na Ukrajinu, i když zatím přesně nevíme, jaké by tam bylo jejich poslání. Vraťme se ale k osobnosti samotného Valérie. Za Lužného. Ten v prvních skoro dvou letech ruské agrese stál v čele ukrajinských ozbrojených sil v armádě i ve společnosti. Za tu dobu získal velkou popularitu a vliv právě proto, že v té době se podařilo odrazit počáteční ruský úder a některá Rusy dobytá území dokonce pod ukrajinskou kontrolu vrátit. Později ale na veřejnost začaly pronikat rozpory až rozbroje mezi ním a politickým vedením země, kvůli nimž byl nakonec poslán do zálohy a poté i do fešáckého velvyslaneckého exilu v Londýně. Impozantní voják Zalužnyj dál trvá na nutnosti tvrdého vojenského odporu vůči ruské agresi. Na druhé straně ale nejvyšší politické vedení své vlasti veřejně nekritizuje. Má proto přinejmenším jeden velmi dobrý důvod. Válka s největší pravděpodobností skončí problematickým kompromisem, který mnoha ukrajinským vlastencům nebude zrovna po chuti. Pro Volodymyra Zelenského to s největší pravděpodobností bude znamenat přinejmenším prezidentský konec a pan generál a diplomat se do Kyjeva klidně může vrátit jako velký triumfátory s těmi nejvyššími ambicemi. Tím spíš, že konec války asi pro Ukrajinu opravdu nebude nejslavnější.