Důvody ochoty pod Holice jsou jasné stran s režií mých sankcí, netečnost, nevíra v to, že je na Ukrajině se vede opravdová plnokrevná válka. Přesvědčení, že když se musí, tak se musí a že když vlast zavolá, je třeba jít a už si o věci myslíme, co chceme. Jsou tu ale i tací, kteří jsou přesvědčeni, že Rusku na Ukrajině bojuje za správnou věc, tedy proti genocidě etnických Rusů na východě země. Docela příznačný pro ty, kdo nakonec do války jdou, je postoj muže, který si pro potřeby rozhovoru s Deutsche Welle říká Anton. Ostatně přejmenování jsou všichni účastníci tohoto novinářského šetření. Ten mimo jiné uvádí jakýkoli rozkaz lze splnit všelijak. A musím se přiznat, že bych raději odzbrojoval, než zabíjel. Ale o tom se rozhodne až v okamžiku, kdy se opravdu ocitne v boji. Teď mě děsí o něčem takovém přemýšlet, přiznává se. Mnohem tísnivější ale na něj nakonec působí i dospělí chlapi, kteří se za každou cenu snaží mobilizaci vyhnout. Anton si také myslí, že Rusko je demokratická země, i když se občas dopouští přešlapů. Ve srovnání s devadesátkami se ale země mění k lepšímu, myslí si. Zároveň je přesvědčen, že Rusko bylo v této válce rovnou označeno za jediného viníka a přitom svým vpádem zachránilo 1000 životů. Zvláštní logika, ale zároveň důkaz, jak účinná je ruská propaganda. Deutsche Welle se samozřejmě zajímala i o názor odborníků. Politoložka Margarita Zavacká z Helsinské univerzity k problému říká tito lidé odmítají uvěřit, že stát je může na frontu poslat naprosto libovolně. Zacházet s nimi jako s kanónem futrem, přičemž ne protože by byli hloupí nebo naivní, ale protože pro člověka, který se nikdy neutkal s represivní mašinérii, je to pravda příliš tíživá. Lidé doufají, že stát je i ve válečné situaci ochrání, a nevěří, že by je prostě mohl nechat na holičkách. Podobně uvažuje i politolog a odborník na východní prostoru z brémské univerzity Nikolaj Mitrochin. Mobilizovaným se slibují velké peníze a míra frontového nebezpečí se bagatelizuje. V Rusku se všeobecně ví, že země bojuje a že na frontě můžete snadno přijít přinejmenším ke zranění. Ale to je asi tak všechno. Hlásné trouby režimu jedou na plný výkon, když to vlastní schopnost ruských mužů vzdorovat a podpora ze strany rodiny jsou nízké. Tolik sociolog Nikolaj Mitrochin. Takže se není co divit a pokutu ruské ztráty na Ukrajině nezačnou být katastrofální. Zřejmě to tak půjde dál