Názory a argumenty
Libor Dvořák: Oslavy Dne D bez Ruska
Názory a argumenty
Plus
Ve čtvrtek 6. června si už po osmdesáté připomínáme výročí jedné z přelomových operací druhé světové války, což byl výsadek spojeneckých vojsk na normandských plážích. Ten se stal počátkem definitivního konce bojů v Evropě. Jak ale agentuře Reuters sdělili dva vysocí evropští diplomaté, na oslavy tentokrát nebyl přizván ani jediný oficiální představitel Ruska.
Libor Dvořák
Přepis epizody
-
Důvod tohoto opatření je jasný dobyvačná válka na Ukrajině, kterou Ruská federace vede už třetí rok. Ještě v dubnu při tom francouzská média sdělovala, že nežádoucí na letošních oslavách bude jen přítomnost ruského prezidenta Vladimira Putina, který konflikt rozpoutal. Oficiální ruská delegace ovšem pozvána být měla už ve jménu uznání nesmírné oběti sovětského lidu a jeho přínosu ke konečnému vítězství nad Hitlerem v květnu 1945. Pro Putina je celá tato situace o to nepříjemnější, že Den vítězství, tedy devátý květen a vše, co se k němu váže, ruský prezident považuje za největší událost ruských dějin 20. století. Ostatně právě proto jak sovětská, tak současná Rusko imperiální historiografie má tendenci význam druhé fronty pro výsledek války s Hitlerem spíše bagatelizovat. Někdo by možná za důvod nepozvání oficiálních ruských představitelů na oslavy v Normandii mohl považovat fakt, že by se tu a třeba v čele s Putinem samotným nutně museli setkat jak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, tak i s nejvýznamnějším politikem západního světa Joe Bidenem. Jádro pudla bychom ale zřejmě měli hledat někde jinde. Proslulý ruský pravoslavný myslitel Andrejku ráje v žijící od loňska v pražském exilu, ve své nejnovější knize ne bělostná roucha mluví o podstatě světového i ruského imperialismu a její druhý díl nazval mytologie ruských válek. Tato mytologie má podle otce Andreje čtyři základní pilíře. Za prvé Rusko nikdy na nikoho nezaútočil a vedlo výhradně spravedlivé obranné války. Za druhé se Rusko v těchto válkách rozšiřovalo k nepopsatelné potěše a radosti obyvatelstva připojovaných území. Za třetí Rusko vždy zachovalo při životě veškeré národy, které se staly jeho součástí, a navíc vytvořilo podmínky pro další rozkvět jejich svébytných kulturu. A za čtvrté příslovečný kolektivní západ. Rusko vždy nenáviděl a vždy usiloval o jeho zkázu. S takto uvažují svým partnerem se o jakékoli válce a jejích peripetiích domluvíte jen těžko, o míru ani nemluvě.