Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nedodrží svůj slib, že ve druhém funkčním období stane v čele kolegy a ve kterém budou přibližně stejně zastoupeni muži a ženy. Naprostá většina vlád členských zemí nerespektovaly její přání, aby jmenovali do příští komise dva kandidáty muže a ženu, a aby tak dali předsedkyni volnější ruku při formování konečné podoby svého týmu. V tuto chvíli budoucí komise sestává z 19 mužů a osmi žen včetně samotné von der Leyenové. Lisabonská smlouva ani další klíčové dokumenty nestanoví, kolik má být v evropské exekutivě mužů a žen. Její šéfka nemá žádné páky na vlády členských zemí než na bádání a přemlouvání. Je jako provazochodkyně na tenkém laně. Nemůže si dovolit na začátku pětiletého mandátu naštvat vlády tím, že by odmítala jejich kandidáty. Na druhé straně se jí hrubě nelíbí, že kromě Bulharska ani na nerespektoval její požadavek. Spekuluje se o tom, že v zákulisí dál zkouší, která země by nakonec přece jen ještě nevyměnila navrženého muže za ženu s bonusovým příslibem lepšího portfolia. Jsme tak svědky jistého napětí, které se nepochybně promítne do složitého jednání o rozdělení funkcí a sektorů ve vznikající komisi a také do nálady, která zavládne v Evropském parlamentu při povinných slyšeních jednotlivých navržených komisařů. Tam bude vedle genderu hrát roli také politická příslušnost. Ukazuje se, že celá polovina nominovaných komisařů patří k partajím sdruženým v Evropské lidové straně. Může se stát, že europoslanci budou chtít více žen nebo méně lidovců? Nebo obojí. Tyto spekulace nás budou doprovázet po celé září. Daleko důležitější však nakonec bude, zda von der Leyenová při individuálních pohovorech s nominanty, které začínají tento týden, dokáže rozpoznat kvality jedněch i druhých a zohlednit jejich odbornost a zkušenosti ku prospěchu celku, který EU a občanů jejich 27 členských zemí. Koneckonců není ani tak důležité, zda bude tuto těžkou a zodpovědnou práci dělat příštích pět let většina mužů nebo žen, většina lidovců nebo socialistů. Větší naději, že loučí seveřanů, věřících i nevěřících. Ale zda tito pánové a dámy budou na úrovni nemalých výzev, které je čekají. Patří k nim válka v bezprostředním sousedství a s ní související geopolitické hrozby. Zásadní ekonomické zaostávání celého bloku a soupeření s Čínou, nestabilita v klíčových členských zemích, jako jsou Německo a Francie, s masovým nástupem nacionalistické pravice, odklon od demokratických principů v Maďarsku a na Slovensku, hrozba masové migrace z jihu. Příští Evropská komise to nebude mít lehké. Je proto velmi důležité, aby její členové byli především zdatní a velmi velmi dobří.