Premiéři a prezidenti 27 členských zemí EU podle očekávání jmenoval i Ursulu von der Leyenovou na druhé funkční období. Do čela Evropské komise do křesla předsedy Evropské rady usadili bývalého portugalského předsedu vlády Antonia Koštu a rozhodli, že šéfkou evropské diplomacie se stane estonská premiérka Kaja Kallasová. Takové řešení navrhla 600 stávajících lídrů zastupujících politické strany pravého a levého středu, tedy lidovce, socialisty a liberály. Ostatní jim daly za pravdu a není divu, že se k těmto stranám hlásí dnes 22 z 27 premiérů zemí EU. A bylo třeba jednat rychle. V době, kdy se k moci v řadě zemí v neposlední řadě Francie už za pár dní derou k moci představitelé krajní pravice. Sílí potřeba na evropské úrovni zajistit stabilitu a kontinuitu. Schválit a trojice má všechny atributy vyváženého týmu. Zastoupeny jsou tři hlavní politické proudy. Zeměpisná rovnováha je zajištěna, stejně jako přítomnost malých a velkých zemí. Poprvé v historii se ve třech ze čtyř nejvyšších evropských funkcí usazují ženy. Vedle von der Leyenové a Kalasové bude v čele Evropského parlamentu byl by pravděpodobně pokračovat. Pravicová maltská politika Roberta Metsolaová po poslední pětileté zkušenosti s evropským lídrům neveřejně také o to, aby na pomyslném bruselském Olympu vládla svornost a spolupráce. Napětí mezi stávajícím předsedou Evropské rady Belgičan Charlesem Michelem a von der Leyenovou už bránilo optimálnímu fungování institucí. Antoniu Koštovi předchází pověst zkušeného a vyváženého politika. On i Kallasová si v prvních reakcích libovali, že budou s pokračující šéfkou komise tvořit výborný tým. Zatím co už jsem, Košta má své křeslo již jisté. Zbývající tři musí ještě potvrdit Evropský parlament. Mecelová bude zřejmě znovu zvolena celkem hladce. Kallasová bude muset podstoupit slyšení v zahraničním výboru, protože bude také automaticky místopředsedkyni Evropské komise. Nejtěžší úkol čekal Ursulu von der Leyenovou. V Evropské radě proti ní hlasoval maďarský Viktor Orbán. Horší ovšem je to, že se hlasování zdržela italská premiérka Julia Meloniová. Naznačila tak, že německou političku v Evropském parlamentu v půli července nemusí podpořit ani poslanci za její stranu bratři Itálie a potažmo zbytek frakce. Evropští konzervativci a reformisté, která je dnes třetí nejsilnější. I proto, že hlasování bude tajné, nemůže se von der Leyenová plně spolehnout a disciplínu centristických formací. Řada politických stran z jednotlivých zemí už sdělila, že pro něj ruku nezvednu. Dohromady mají lidovci, socialisté a liberálové v parlamentu momentálně 399 ze 720 mandátů, tedy pohodlnou většinu. Odhaduje se však, že kolem 10 % bude hlasovat jinak. Pokud by von der Leyenová neprošla bych jen o jeden hlas, museli by lídři do jednoho měsíce najít náhradu. Znamenalo by to velkou komplikaci na nejvyšší evropské úrovni. Příští dva týdny tak budeme svědky složitého a úporného vyjednávání, ve kterém nesmí nově nominován šéfka komise udělat chybu. Bude přesvědčovat odpůrce ze svých politických frakcí, aby ji nakonec podpořili. Bude hledat spojence mezi zelenými, což by ovšem mohlo vadit konzervativnějším lidovců a také mezi euroskeptiky. Ale tak aby to nevěděli socialisté nebo liberálové. Bude to tanec po tenkém ledě, při kterém se bude vyjednávat také o tom, co za to, tedy jak budou rozděleny funkce v příští Evropské komisi. Neočekávejme však, že by se o tomto tématu, které nejvíce zajímá i české politiky a média, jakkoliv veřejně debatovalo. Dříve bych von der Leyenová skutečně projde Evropským parlamentem?