Názory a argumenty

Kamila Pešeková: Okuliarová kampaň ukazuje, jak na Slovensku začíná fungovat strach

Názory a argumenty

Kamila Pešeková: Okuliarová kampaň ukazuje, jak na Slovensku začíná fungovat strach
Ivan Korčok

Plus

Když Petr Pavel kandidoval před rokem na českého prezidenta, v jeho předvolební kampani se objevila tzv. flanelová vlna. Flanelovou košili označoval generál za svůj nejoblíbenější oděv, a tak se jeho příznivci v ní začali fotit, aby mu tak veřejně vyjádřili svou podporu.
Kamila Pešeková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Když Petr Pavel kandidoval před rokem na českého prezidenta, v jeho předvolební kampani se objevila tzv. flanelová vlna. Flanelovou košili označoval generál za svůj nejoblíbenější oděv, a tak se jeho příznivci v ní začali fotit, aby mu tak veřejně vyjádřili svoji podporu. Něco podobného teď před prvním kolem prezidentských voleb zažívá Slovensko. Herečka Kristýna Šormová šla jako jindy do televize, kde se podílí na výrobě jednoho z pořadů. Tam byla ale upozorněna, že si má při práci před kamerou sundat brýle, protože jinak by hrozilo, že by mohla dělat podprahovou kampaň na podporu prezidentského kandidáta Ivana Korčoka. Herečka se se svým absurdním zážitkem svěřila médiím a tímto způsobem se dostala informace na veřejnost. Ta zareagovala spontánně. Na sociálních sítích se lidé začali předhánět v tom, kdo se dřív vyfotí v brýlích svojí brýlovou neboli slovensky Okuliar. Novou fotografii zveřejnil například bývalý prezident Andrej Kiska nebo socioložka Magda Vášáryová. A přidávají se další osobnosti. Šokující na celé epizodě je ale jiná věc, a sice jak na Slovensku začíná fungovat strach a obava o ztrátu pracovního místa. A v této souvislosti cenzura nebo autocenzura. O tom, že požadavek na sundání brýlí zní jako z časů komunistického režimu. Není sporu. Tehdy vadily dlouhé vlasy, nebo když se na oděvech objevily symboly nenáviděného západu, nedej bože rovnou i americká vlajka. Ve školách za to hrozila poznámka nebo důtka. U dospělých mohlo dojít ke ztrátě pracovního místa. Hrozí i na současném Slovensku návrat těchto starých časů? Odpovědět na to je asi ještě příliš brzy, ale mnohé nasvědčuje tomu, že vláda premiéra Roberta Fica se nespokojí pouze se změnami trestních zákonů a se zrušením speciální prokuratury, ale bude chtít jít ještě o hodně dál, a to sice získat kontrolu nad vším, co se ve veřejném prostoru děje. Začíná to už pociťovat Markíza, největší soukromá televize v zemi, která pozvolna mění své zpravodajství jenom proto, že ho premiér Fico a další považovali za příliš kritické, nebo jak by oni řekli, jako nepřátelské. Už delší dobu politici Ficovy strany SMER stanici bojkotují a byli by ochotni se na ní případně vrátit teprve tehdy, až tam bude z jejich pohledu uklizeno a nebudou jim tam už hrozit nepříjemné otázky. Totéž naznačila kontroverzní ministryně kultury Martina Šimkovičová i ve vztahu k veřejnoprávní televizi a rozhlasu. Ministryně dala najevo, že bude požadovat odvolání jejího současného šéfa Luboše Macha. Je, protože stanice podle šéfky resortu neplní službu veřejnosti. Pamatuje si ještě někdo, jak to všechno začalo před lety v Maďarsku. Nejprve Orbánova vláda získala pod kontrolu justici, Ústavní soud, pak sdělovací prostředky a přetvořila si volební zákon do takové podoby, že už od té doby nemá nikdo jiný šanci volby vyhrát. Na Slovensku se už kromě médií stává terčem i Ústavní soud. Jak dokládá výzva premiéra Fica jeho předsedovi Ivanu Trojanovi, aby odstoupil ze své funkce, na Slovensku přituhuje.

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu