Pokud má být někdo vítězem posledních let, potom to prý jsou důchodci. Alespoň se tak zdá z vyjádření některých politiků i ekonomů. Důchodci byli jediní, kterým vláda zvyšovala důchody, aby je uchránila před inflací. Dokonce natolik, že se stali terčem kritiky. Prý jsou to právě oni, kteří berou dětem budoucnost, protože ji důchody zatěžují. Rozpočet v dubnu, kdy se státní kasa ocitla v historicky nejvyšším schodku za čtvrtý měsíc, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura zcela konkrétně, že za deficit mohou důchody a energie. Splácení dnešních dluhů prý zůstane na mladé generaci, která nejenže nebude mít žádný důchod, ale ani se nedokáže zabezpečit na stáří, protože vlastnické bydlení zdražilo natolik, že pro většinu nedostupné. Jsou ovšem důchodci skutečným viníkem současného rozvalu veřejných financí? Stali se veřejným nepřítelem číslo jedna. Oprávněně. A jsou důchody skutečně tou hlavní příčinou? Pokud se podíváme na politická vyjádření, pak ano. Realita je ale jinde. Za prvé tu dlouhodobá absence ochoty důchodový systém skutečně reformovat. I ti největší příznivci už odpískali důchodovou reformu, která by spočívala v přechodu na tří. Pilířový systém. Namísto toho ale téměř nepovšimnuta prošla tzv. parametrická reforma ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, která upravuje věk odchodu do důchodu podle věku dožití a současně mění výpočet nových důchodů i poměr výše důchodu vůči průměrnému příjmu. Co se týká rozpočtu, tak hluboké schodky mají s důchody společné především to, že výplata důchodu patří mezi tzv. mandatorní neboli povinné výdaje. A ty spolu všechny dohromady jsou natolik vysoké, že má vláda při konsolidaci rozpočtu jen malý manévrovací prostor. Nicméně mezi tyto povinné výdaje patří také obrana, dopravní obslužnost krajů a řada dalších, kterým nikdo nic nevyčítá. Pokud bychom tedy chtěli najít viníka schodkových rozpočtů, potom spíš než na důchodce by prst zamířil na vlády současné i minulé, které popustili uzdu výdajů, aniž by se nějak starali o to, kdo je zaplatí. Platí to teď i v budoucnu? A jak jsou na tom samotní důchodci? Na to nejlépe odpovídá studie centrální banky, která se zaměřila na inflaci. A protože růst cen dopadá jinak na různé lidi, rodiče malých dětí mají například velký výdaj za pleny. Mladí, kteří vstoupili na trh práce, utrácejí především za telefony a počítače. Generace středního věku je zatížená hypotékou a staré, jak právě dokazují analytici ČNB, nejvíc trápí drahé potraviny a energie. Možná překvapivě jsou proto nejvíc postiženi ti, kteří bydlí mimo velká města, protože jejich domy jsou energeticky extrémně ztrátové, takže jejich výdaje za teplo je astronomický. Víc také utratí za léky a zdravotní pomůcky. Představa ideálního penzisty, který přes zimu spotřebovává plody své zahrádky, vytápí dřevem a vodu si nosí ze studánky. A že je tady zdarma, je pro většinu pohádka. Důchodcovské inflace naopak podle propočtů ve svém nejvyšším bodě přesáhla výrazně 20 %, tedy méně, ke které se v průměru všem domácnostem pouze přiblížila. Tvrdit, že důchodce vyhrál nad inflací a rozbourali rozpočet, je prostě jen zastírání skutečnosti. Všichni ti, kteří osočují seniory ze všech špatností, by si měli uvědomit, že i oni jednou budou důchodci. A že by s prodlužujícím se věkem dožití bylo lepší se nebát toho, co přijde.