Vláda posvětila plán na zálohování PET lahví a plechovek. Novela zákona o obalech nyní zamíří do parlamentu, kde se pravděpodobně bude hodně upravovat. Vyloučit se nedá ani to, že se novelu nakonec projednat nepodaří. Je totiž nutné připomenout, že ministři schválili plán, proti kterému se v minulosti vyhradili takřka všichni, kterých se dotkne. Počínaje Svazem měst a obcí přes zájmové asociace malých i velkých obchodů, domácích výrobců nápojů až po zástupce odpadového byznysu. Obchodníci rozporují především zvýšené náklady, které vyplývají z nutné přestavby prodejen. Ty budou vyžadovat povolení hasičů, stavebního úřadu, hygienici, statika. Mezi další náklady patří nákup a instalace strojů na vracení lahví, vyhrazený prostor pro skladování vrácených lahví, zaškolení pracovníků na komunikace se zákazníkem i obsluhu strojů či skladování na distribučních centrech. V praxi kromě ministerstva navržený plán zálohování propagoval především jeden z největších výrobců technologií nutných pro případné spuštění systému povinného zálohování a také ekologické organizace v čele s iniciativou pro zálohování, které vyzdvihují přínosy v oblasti cirkulární ekonomiky i čistoty veřejného prostoru. Hlavním důvodem, proč resort k novele přistoupil, je, že podle pravidel EU musí do roku 2029 členské země vysbírat 90 % nápojových obalů. Česko, které sice premiantem v třídění, ale stále nedosahuje této hranice. Jiný nápad nemělo. Zálohování schvalují i obyvatelé. Podle posledního průzkumu společnosti Ipsos na zavedení záloh kladně odpovědělo 76 % dotázaných. Ti si od zálohování slibují to, že příroda i města budou čistší, neboť ubyde množství vyhozených lahví a plechovek. S reakcí byznysu na zavedení zálohování se zdá, že souhlas spotřebitelů nevydrží příliš dlouho. Ne protože by byli výrazně proti ekologičtí nebo milovali plasty poházené kdekoliv. Ukazuje se však, že nový systém záloh se řada výrobců i prodejců rozhodla pojmout jako důvod k dalšímu významnému zdražení. Města a obce se obávají, že přijdou o podstatnou část příjmů z plastových odpadů a budou muset výpadky vynahradit, jak jinak než zvýšením jiných poplatků. Společnost EKO-KOMu už nyní připravuje klienty na zvýšení poplatků. Neškodí ovšem dodat, že jde o společnost, která se zabývá zpracováním odpadů podle aktuální legislativy a změna se dotkne jejího stávajícího byznysu. Zdražení pomalu ohlašují i jednotliví výrobci. Cenotvorba podle nich musí odrazit i zvýšené náklady, což neznamená nic jiného, než že na konci vše zaplatí zákazník. ČR se teprve nedávno dostala z inflace, která se v největším rozpuku přiblížil k 20 % v meziročním srovnání. Jakýkoliv náznak zdražení vcelku logicky vyvolává zděšení, protože si lidé dost dobře pamatují, o kolik stouply ceny v obchodech i restauracích. Často přitom ke zdražení nebyl žádný objektivní důvod. Jednoduše řečeno, pokud mohl kdokoliv zdražit pod jakoukoliv záminkou, udělá to znovu bez ohledu na reálnou změnu nákladů. Jakákoliv iniciativa, která zlepší čistotu měst a obcí a odstraní plastový odpad včetně plechovek z veřejného prostoru, je skvělá. Bohužel se zdá, že v Česku postupně mutuje pouze do záminky k dalšímu zdražování.