Názory a argumenty

Jan Vávra: Máme právo vědět, co jíme?

Názory a argumenty

Jan Vávra: Máme právo vědět, co jíme?
Klecový chov slepic

Plus

Nedávno proběhly řadou médií záběry z velkochovu rychle rostoucích kuřat, které ochránci zvířat tajně natočili na farmě Rabbit Trhový Štěpánov. Veřejnost tak mohla vidět, jak desítky tisíc kuřat živoří ve velmi krutých podmínkách v přeplněných halách.
Jan Vávra

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Nedávno proběhly řadou médií záběry z velkochovu rychle rostoucích kuřat, které ochránci zvířat tajně natočili na farmě Raby Trhový Štěpánov. Veřejnost tak mohla vidět, jak desítky 1000 kuřat živoří ve velmi krutých podmínkách přeplněných halách. Kuřata se skoro nemůžou hýbat, šlapou po sobě, mezi živými leží mrtvá kuřata, jiná jsou zmrzačená s polámanými kostmi proto, že jejich geneticky vyšlechtěné tělo naroste do takových rozměrů, že je nohy neunesou, a tak umírají jen proto, že se převrátí a nedokáží se zvednout a dojít se napít nebo najíst. Mají popáleniny na nohách, protože žijí ve vlastních výkalech. Kvůli malému životnímu prostoru se navzájem kolovou a požírají. Život takových kuřat trvá jen pět až šest týdnů, během kterých vyrostou z 45 g až na dvě kila. U chovu s otevřeným výběhem to trvá asi osm týdnů, o bio kuřat 12 týdnů. Proto jsou tato kuřata levnější a v supermarketech představují oblíbenou surovinu pro obě čtyřčlenné rodiny. Ochránce zvířat vyprovokovala reklama řetězce Albert, která zobrazuje heboučká žluťoučká kuřátka, jak prostorné hale spokojeně zobou zrní. Záleží nám na tom, abyste jedli lépe. O naše kuřátka je dobře postaráno, tvrdí televizní reklama na Albertov o 100 % české kuře. Firma Rapid Trhový Štěpánov se obrátila na Krajský soud v Českých Budějovicích, který v předběžném opatření přikázal obránců zvířat, aby ze svých webových stránek vymazaly všechny fotografie a videozáběry, které tajně natočili. Soud podle samosoudce Jana Montaga vyhodnotil, že je třeba dát přednost právo na ochranu pověsti navrhovatele před právem na šíření informací. V odůvodnění soudce píše, že účastník, který ochránci zvířat zasáhl do pověsti a soukromí navrhovatele, aniž by měl pro své jednání legitimní důvod. Ať již byly motivy rozhodování soudce Montaga jakékoli, už jeho úvaha, že ochrana pověsti jedné zemědělské firmy má přednost před právem veřejnosti vědět, co její nabízeno k jídlu, je těžko obhajitelná. Odůvodnění rozsudku, že pro zobrazování utrpení zvířat není legitimní důvod, v brutální zkratce zrcadlí náš postoj k hospodářským zvířatům. Nad utrpením pejska nebo kočičky se dokážeme dojmout a organizovat pomoc. Ale utrpení 1000 zvířat, která žijí, než je odvezou na jatka, často v krutých podmínkách, nás nechává chladnými. Jejich utrpení se totiž odehrává za zdmi zemědělských areálů a chovatelé si dávají dobrý pozor, aby poměry uvnitř nikdo neviděl. Před několika dny ministerstvo zemědělství oznámilo, že provoz na českých jatkách budou monitorovat kamery. Tato změna byla reakcí na zveřejnění otřesných záběrů, na kterých zaměstnanci jedněch jatek týrají krávy z transportu na porážku. To potvrzuje, že bez zveřejnění, pro které budějovický soud se nevidí důvod. Žádná změna, ke které už dochází ve vyspělých zemích, nenastane. Západní veřejnost se naštěstí začíná uvědomovat, že i zvířata, která nakonec snímek cítí fyzickou bolest nebo psychický stres stejně jako my, a zaslouží si tedy za svůj krátký život slušné podmínky. Případně nešťastných kuřat. Jde zatím jen o předběžné opatření a obránci zvířat hodlají v kampani pokračovat. Nezbývá než doufat, že soud v řízení o věci samé bude. Mýtné. Zveřejňování záběrů týraných zvířat názor více odpovídající civilizované společnosti.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu