O útocích na synagogy jsme v Evropě nejčastěji slýchávali paradoxně v souvislosti s demokratickou a liberální západní Evropou. Minulou neděli však podobné zprávy přišly z Ruska, o kterém se zas obvykle mluví spíš kvůli válce nebo politické represi. Jenže ono to nějak vše spolu souvisí. Jednou z podstatných zpráv je, že na ruský Kavkaz se vrací neklid, i když každý region má svá specifika. Jiná situace v Čečensku, odlišná zas v Dagestánu. O tom, jak se situace tam zhoršuje, svědčí i teroristický útok proti synagogám v Machačkale a v Durbanu, tu ale i policejní stanici a také dvěma pravoslavným kostelům, v nichž pachatelé se pokusili spálit hlavní ikonu. Jinou zprávou je, že zesiluje dlouhodobě represe státu vůči ruské společnosti včetně židovské komunity. Mimo jiné i proto, že představitelé Židů vyjadřují relativně nejmenší podporu válce proti Ukrajině, zejména ve srovnání s představiteli pravoslavné církve. A pak je tu obecný návrat nestability v celém Rusku, který je paradoxním protějškem vyšší státní kontroly. Tato nestabilita má nejrůznější podoby včetně terorismu, jak bylo vidět na březnovém útoku na moskevské centrum kroku z. Jenže to nebyl zdaleka jediný pokus o útok. I samotné ruské úřady mluví o dvou pokusech útok na synagogy v Rusku, v jednom případě přímo v Moskvě, přičemž každý si může vybrat, zda je sklenice napůl prázdná, nebo napůl plná. Tedy že jim policie zabránila anebo naopak, že vůbec hrozily. Avšak útoky v Dagestánu nebyly osamocené ani v jiném ohledu. V loňském roce takto dav vybičovaný protižidovskou propagandou prohledával hotel Machačkale a hledal Židy. I ve světě se psalo o incidentu, při kterém lidé vtrhli na Machač, italské letiště a prohledávali tam letadla kvůli zvěsti o tom, že přilétají izraelští uprchlíci po říjnovém útoku Hamasu na jižní Izrael. V té době bylo také vypáleno rozestavěné židovské centrum. Dagestánští Židé mluvili o pocitu, že je ostatní Dagestán si zcela opustili. Vrchní moskevský rabín Pinkas Goldšmíd se k situaci v dagestánských útocích kriticky vyjádřil ze zahraničí. Podle něj jsou podobné případy přímým důsledkem toho, že Putin zaměstnává bezpečnostní složky pronásledováním opozice včetně LG být i hnutí označené za nepřátelské státu a nezbývají mu pak kapacity na boj s terorismem a na udržování pořádku. Sám Goldschmid už předloni uprchl z Ruska do exilu, prý aby se vyhnul tlaku na schválení ruské války proti Ukrajině. Podobně odcházejí desítky 1000 dalších ruských Židů kvůli obecné politické represi, zesílenému tlaku na židovskou komunitu, ekonomickým problémům nebo ji obavám z povolání na frontu. Goldschmid jejich rozhodnutí odejít pochválil. Židovští představitelé, kteří zůstávají v Rusku, k odchodu nikoho nevyzývají. Specifická situace je právě v Dagestánu, kde se během jedné generace snížil počet tamních Židů z 50000 na několik 1000. Kavkazští Židé přitom patří k velmi specifické komunitě perského původu a mnozí z nich nadále mluví dialektem perštiny. Rusku je stále méně bezpečné pro menšiny. I kvůli tomu bude pravděpodobně stále méně rozmanité. Poslední dagestánské útoky jsou jen jednou epizodou tohoto mnohem rozsáhlejšího a dlouhodobějšího procesu.