Americká Republikánská strana má za sebou dlouhé dějiny. Jeden z jejich mezníků se odehrává přímo před našima očima. Její historie se jednou bude psát podle toho, zda se něco odehrálo před Trumpem, nebo po něm. Bez ohledu na to, zda se napřesrok znovu stane prezidentem. Kdysi se Donald Trump hlásil k demokratům a není to tak dávno, co by ho málokdo označil za typického konzervativce. Teď však jakoby Republikánskou stranu svým politickým stylem uhranul natolik, že jeho kritici se ocitli na samém okraji. Roli hraje to, že Trump dokázal použít sílu voličů, stranických aktivistů, sociálních sítí a spřátelených médií proti republikánskému aparátu a politikům. Ti, kdo chtějí zůstat ve hře, tedy nadále získávat nominace pro volby do kongresu nebo na místa guvernérů, musí držet basu. Musejí, nebo možná nemusejí. V posledních dnech vystoupily do popředí dva viditelný politici, kteří mluví trochu jinak. Ani jeden z nich ale pravděpodobně nezmění proud věcí, přinejmenším ne bezprostředně. Jedním je Mitt Romney, úspěšný podnikatel, bývalý guvernér Massachusetts, neúspěšný uchazeč o prezidentskou funkci a v posledních letech také přední republikánský senátor. Šestasedmdesátiletý Romney oznámil, že už se na přes rok nebude ucházet o znovuzvolení. Je prý čas uvolnit prostor mladším. Dalo by se to považovat za šťouchanec vůči demokratickému prezidentu Bidenovi, který stále častěji vypadá zmateně, a přesto chce ještě znovu být prezidentem. Hlavním Romneyho terčem je ale Donald Trump. Romney je považován za umírněného republikána, který nástup Trumpa a Trump ismu jako politického stylu považuje za pohromu pro vlastní stranu i pro americkou politiku jako celek. V nejbližší době hodlá vydat knihu, v níž účtuje se svou kariérou, ale i s tím, jak podle něj selhaly jeho kolegové. Například popisuje, jak přední republikáni okázale opovrhují Donaldem Trumpem, ale jen v soukromí. Romney doplácí na to, že si své názory nenechává pro sebe, ale svou politickou kariéru v lednu 2025 z vlastního rozhodnutí uzavře. O další veřejné působení nadále usiluje Trumpův viceprezident Mike Pence. Ten byl po čtyři roky loajálním prezidentovým spolupracovníkem. Teprve šestého ledna 2021 se v souvislosti s útokem davu na kapitol postavil stranou a od akce se distancoval. Nyní je mezi uchazeči o republikánskou nominaci. Stal se Trumpovým konkurentem. Penc zatím lavíroval mezi opatrnou kritikou neústavního jednání prezidenta z ledna 2021 a deklarovanou ochotou ho podpořit, pokud bude Trump nominován, a to bez ohledu na povahu žalob, které exprezident od té doby nasbíral. Očividně si nechce pohněvat Trumpa ani jeho příznivce. Nyní se Penc přece jen rozhodl k ráznějšímu kroku. V projevu v New Hampshire, státu důležitém pro vývoj primárek, pronesl projev, v němž vyzval republikánskou stranu, aby se rozhodla o svém směru. Buď zvolí konzervatizmus založeny na principech, anebo populismus tady trumpovskému elitářství. Romney i Penn se stylizují do konzervativců starého střihu, ale zatímco ten první lituje úpadku slušností, umírněnosti a ochoty se dohodnout. Bývalý viceprezident Penc mluví ideologičtěji. Chce návrat k jestřábí zahraniční politice, volnému trhu, propaguje omezenou vládu a tradiční morální hodnoty. Pro tuto chvíli je pravděpodobné, že Donalda Trumpa nikdo z protikandidátů neporazí a proces smíření a uzdravení se odkládá na neurčito.