Názory a argumenty
Jan Fingerland: O úloze atentátů v dějinách
Názory a argumenty
Plus
Spojené státy zažily dva pokusy o vraždu prezidentského kandidáta během pár týdnů. Každý je jiný, ale také mají leccos společného. Mají si Američané zvykat na novou normu politického boje?
Jan Fingerland
Přepis epizody
-
Spojené státy zažily dva pokusy o vraždu prezidentského kandidáta během pár týdnů. Každý je jiný, ale také mají ledacos společného. Mají si Američané zvykat novou normu politického boje? První atentát na Donalda Trumpa v Pensylvánii všechny zaskočil je. Náhoda zabránila tomu, aby střelec bývalého a potenciálně i budoucího prezidenta zabil. Vzápětí byl pachatel eliminován a už tedy nemohl vypovídat. Pamětihodné bylo i selhání policejní ochrany prezidentského kandidáta. Už po dvou měsících přišel další pokus o vraždu. Trochu se to podobá dvojí střelbě na prezidenta Forda ze září roku 1975. Tentokrát se střelec dostal do Trumpovy blízkosti. Je v golfovém resortu na Floridě a ochranka si všimla hlavně vyčnívající z křoví. Útočník utekl, ale brzy byl dostižen. Nevíme, zda by nakonec střílel a zda by se na několik set m vůbec dokázal trefit. Ale nepochybně šlo o vážnou hrozbu. Později se ukázalo, že muž na Trumpa čekal asi 11 hodin nepovšimnut. Vzniká tedy otázka, zda je prezidentský kandidát, který není držitelem žádné veřejné funkce během kampaně, dostatečně chráněný. Jiná debata se týká motivace střelců. V obou případech se jedná o Trumpovy odpůrce, ale současně nikoli o typické příznivce jeho protikandidátky, natož nějaké progresivní, a aniž by je to zbavovalo odpovědnosti. Zdá se, že šlo o lidi s trochu chaotickými představami o světě. Dále se diskutuje, zda se jednalo o individuální činy, anebo výsledek nějakého rozsáhlejšího spiknutí, podporovaného případně i nějakým státem. Z laického pohledu se zdá, že atentát organizovaný profesionály by vypadal jinak, pokud ovšem jeho smyslem nebylo někoho usmrtit, ale jen ovlivnit společenskou atmosféru. A to je další otázka, zda skutečnost, že jde už o druhý pokus o atentát na předního politika během pár týdnů, je důsledkem nějakého hlubšího posunu ve společnosti? Nikoli jen náhodu, anebo kvůli efektu nápodoby. Počet vražd spáchaných střelnou zbraní ve Spojených státech dlouhodobě mírně roste. Je také nadále možné zakoupit zbraň, která zabíjí i na velkou vzdálenost, i když atentát lze spáchat i běžnou loveckou puškou. Útočník z Floridy měl zbraň ilegálně, ale jeho dřívější prohřešky, včetně zbraňových, zdá se, justice řešila dost benevolentně. Mluví se o tom, že v Americe se zhoršila společenská atmosféra, a proto se prý objevuje více politického násilí. Kritici Donalda Trumpa tvrdí, že to on svou agresivní rétorikou dělí národ a posouvá hranice toho, co je přípustné. Sám Trump po minulém i nynějším atentátu z rozdmýchávání nenávisti vůči své osobě obvinil demokraty. Tato věc se špatně dokazuje a špatně měří. Nicméně platí, že podle průzkumů veřejného mínění u republikánů i demokratů značně narostl počet těch, kteří vítězství druhé strany vnímají jako hrozbu budoucnosti celé země. To dělá z politického boje existenciální střed. A v neposlední řadě je tu otázka, zda bude mít další atentát v řadě nějaký dopad na nadcházející volby. Po červencovém pokusu v Pensylvánii se tvrdilo, že tento incident vyhrál Donaldu Trumpovi volby a že fotografie se zaťatou pěstí vstoupí do dějin. Zdá se, že tento efekt vyprchal nečekaně rychle. Nedělní incident dokonce působí skoro tragikomicky. Potíž je, že dusno v Americe roste a nikdo si nemůže být jistý, že se do začátku listopadu ještě něco neblahého nestane.