Kdo je pravý Turek a může se stát prezidentem Turecka? Někdo, kdo jim v očích mnoha Turků není. Vrcholící volební debata v této zemi vede k nečekaným tématům. Zatím nikdo neví, jak se projeví na výsledku. Je lepší kurt, Arab, nebo ale Vita? Nejeden obyvatel Turecka prý na takovou otázku odpovídá, že snad raději ten kurt, protože je to aspoň muslim. Anekdoticky příklad ukazuje velký, ne vždy připomínaný problém turecké politiky, totiž přítomnost několika náboženských a etnických lomů uvnitř zdánlivě homogenní společnosti, v níž je nejlepší být turecký sunnita, zatímco ostatní možnosti jsou horší a levice jsou náboženská skupina, k níž se hlásí kolem 10, možná 20 milionů lidí. V Turecku nikdo neví přesně, protože mnozí si tuto informaci nechávají raději pro sebe. Ani turecký stát se o jejich identitu nezajímá v tom smyslu, že by nějak uznával. Ale Vicka odnož islámu se totiž od hlavního proudu hodně liší. Ale vy té pijí alkohol. Nepostí se o ramadánu neoddělují přísně ženy a muže, dokonce spolu někdy tančí. Někteří méně informovaní spoluobčané to považují za příznak snížených mravů, ne-li náboženských orgií, kterým se prý ale vy toho dávají. Opakovaně se vyskytly případy fyzických útoků na ale vy ty někdy bez zájmu přítomné policie. To vše teď dostalo novou politickou dimenzi. Když se k příslušnosti k bytům přihlásil Kemal Kilicdaroglu, hlavní protikandidát prezidenta Erdogana v nadcházejících prezidentských volbách. O tom, že klidit z areálu ale vy, ta, se vědělo, ale on sám o tom nemluvil. Tématu se vyhýbal. Teď o své identitě prohovořil v krátkém působivém videu určeném mladým voličům. Nabídli jim pozitivní vizi do budoucna založené na spolupráci a odmítnutí rozdělování lidí. Video si během pár dní prohlédly desítky milionů Turků. Na tento krok panují různé názory. Podle jedněch se splnilo varování jiné vůdkyně proti Erdogana v nějaké opozice Michal a Kleinerové, která za společného kandidáta navrhovala dva jiné politiky, starosty Istanbulu a Ankary. Ti jsou už dnes populárnější než Kelič daru a netáhnou sebou přítěž příslušnosti k neoblíbené menšině. Pesimisté také podotýkají, že Erdoganovi nahrál na smeč, protože bude moci z voleb udělat spor o identity, potenciál. Proto je řada tureckých sunnitů a levity podezírá z neloajality, když jel vůdce opozice na východ Turecka. Ten nedávno zažili ničivé zemětřesení, část přeživších překvapivě na jeho kolonu zaútočil a místo aby zpívali Erdoganově vládě. Podle jiného názoru Kelič za roli vzal Erdoganovi z rukou silnou zbraň. Sám mluvil o své příslušnosti k bytům a současně se označil za muslima, čímž vyvrátil představy, že ale víte, jsou heretici. Mluvil také o svém pojetí mravnosti a také se oddanosti republice opět, takže vyvracel divoké představy některých sunnitských nacionalistů. Optimista tedy mluví o tom, že klid, zda roli přednesl transformativním projev, který může změnit tureckou politiku. Jak do voleb, které se odehrají 14. května, změní poměry, je těžké odhadnout. K Ilič z areálu nemá Erdoganovo charisma ani řečnický zápal, ale jeho krátký projev k mladým Turkům může být inspirativní i pro české politiky i voliče.