Názory a argumenty
Eva Turnová: Roland
Názory a argumenty
Plus
Mé autorské čtení v Knihovně Václava Havla proběhlo v radostném duchu, a tak jsme to šly s kamarádkou zapít. To se nám celkem povedlo, vínem saturovaná byla i chryzantéma zasunutá v lahvi se zbytkem vína.
Eva Turnová
Přepis epizody
-
Po čtení v knihovně Václava Havla svou kamarádkou zašli na víno. Večer probíhal v radostné náladě, a tak jsme to chtěli zabít. To se nám celkem povedlo. Vínem saturovaná byla i chryzantéma zasunutá v lahvi se zbytkem vína. Zaplatili jsme a objednali si taxíka přes aplikaci, která hlásila, že dorazí pan Roland Koch černé Oktávce. Nasedli jsme do auta. Co ty vlasy přes půl obličeje paní Jana Koukala, kde teče casting, vyhodíte záda, spustil Roland. Místo pozdravu inf i nový kryt. A vyklopím tedy pravdu. No, já to vím, protože vlasy z užijí a nechci vypadat jako lívanec, že ano? A sykla Hanka a pohodila hlavou směrem k řidičovi, jehož obličeji zabíral půl auta. A co to máte v ruce? Pokračuje Roland přísně. No, to je chryzantéma neboli listopad. Kam tu jsem teď dostala? Odpovím aha. Napadá mě, že bych ji mohla vplést do věnce. Zítra jdu na pohřeb kamarádovi a chryzantéma je pohřební. Kytka. Přemýšlím nahlas. Paní, nic tam nepleťte. Mějte trochu respektu k inteligenci toho mrtvého. Dávat mu takový vlezlý koště ještě vod listopadu a vyjela znovu z Hanky. Lidi jsou zlí, si uvědomte, dokážou vás rozsekat třeba kvůli blbý kytce. Přece nechcete být večer ve zprávách. No, já tam byla právě minulý týden. No dobrý. Tak tam nechcete vy podruhé? Ne. Za mnou se ozvalo třetí. A lidem se nedá věřit. Já třeba nedůvěřuji a ani sám sobě, radí rozjetý Roland. Jak to? Ptám se? Nevím. Já si třeba jsem jistý, že budu tady a jsem nakonec někde úplně jinde. Hlavně jsem jinde, než si myslí moje manželka. Třeba kde? Třeba v Brně? Paní?
-
Janou. Ozvala se za mnou. Prosím tě, proč pořád říkáš? A u této nikdy neříkáš té skoro stejně stupidní jako u psů. Nebo jej k i. Otočím se na Hanku. Proběhne, já vůbec nevím. Asi jsme to hodně vypili. Ten ti teda dává. Tak jsme tady paní. Zabrzdil prudce Roland a ty listy z té hry, z antény, co se valí na podlaze, si odneste. Já nechci mít smůlu. A vystoupíme. Otočím se na Hanku. Ty a co to bylo? Já nevím, nevím. To musí být nějaký znamení, ale nevím, jak jí řekne Hanka. Obě jsme chvilku stáli a sledovali odjíždějící odstávku, která měla SPZ ku pět a 0. 6. 6. 6.