Názory a argumenty

Apolena Rychlíková: Už zase ty přijímačky. České děti drtí jednotné testy i roky špatná vzdělávací politika

Názory a argumenty

Apolena Rychlíková: Už zase ty přijímačky. České děti drtí jednotné testy i roky špatná vzdělávací politika
Přijímací zkoušky

Plus

Minulý rok byl pro velkou část rodičů deváťáků studenou sprchou. Navzdory varováním, že se na střední školy budou hlásit populačně silné ročníky, se stát na tuto situaci nepřipravil. A vypukl tak nevídaný chaos. Bylo by to možná úsměvné – přeci jen jsme v Česku zvyklí na ledacos – kdyby toto diletantství negativně neovlivňovalo budoucnost desítek tisíc dětí.
Apolena Rychlíková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Minulý rok byl pro velkou část rodičů deváťáků studenou sprchou. Navzdory varováním, že na střední školy se budou hlásit populačně silné ročníky, se stát na tuto situaci nepřipravil a vypukl tak nevídaný chaos. Bylo by to možná úsměvné, přece jen v Česku jsme zvyklí na ledacos, kdyby toto diletantství negativně neovlivňovalo budoucnost desítek 1000 dětí. Situace, k níž loni došlo, byla však jen vyvrcholením roky trvajícího neutěšeného stavu v oblasti českého základního a středního školství. A důvod, proč se kolem loňského fiaska spustilo takové haló, byl jednoduchý. Problémy se dotkly městských rodičů a jejich dětí, lidí z motivovaného prostředí. Najednou se děti s dobrými známkami nemohli dostat ne třeba přímo na vysněnou školu, ale ani na jakoukoliv školu se všeobecným vzděláváním. A společnost si uvědomila, jak velký to máme problém. Příběhy, kterak zoufalí rodiče jedničkářů a jedničkářek přihlížejí tomu, že jejich dítě odchází na učňovské obory nebo musí strávit rok na jazyk. Ovce plnily přední stránky novin. Skutečnost, že pro nižší vrstvy a děti z méně motivovaných rodin, funguje české školství značně nespravedlivě. Už po dlouhá léta zůstávala v pozadí a neřešená. Přitom je to právě velká úroveň nerovností, co trápí české školáky a školačky, potažmo celé školství. A nezdá se, že by to politikům úplně docházelo. Podat si děti mohou nově tři přihlášky. CERMAT, který má už po léta vše na starosti, letos představil i digitální přihlášky. Ty se potýkali s celou řadou problémů. A jak by také ne, vždyť byly de facto vytvořili na koleni. I tak nezbývá než doufat, že samotná digitalizace je krok dobrým směrem a časem se vše uklidní. Jenže jiné problémy přetrvávají. Zásadní je celkový koncept výběru dětí na střední školy, který ze vzdělání dělá tvrdou soutěž o místa na lepších školách, který vytváří prostor pro taktizování a vede řadu rodin k tomu, že děti ze strachu o vůbec nějaké umístění hlásí i na takové střední školy, na které nikdo děti ani rodiče nechce. Tím to však nekončí. Jedním z velkých problémů jsou každoročně testy, které CERMAT zajišťuje a ne jejich základě se rozhoduje o přijetí na střední školu. Ty z matematiky a test z českého jazyka trvají dohromady 130 minut. Přesně tolik času může rozhodnout o budoucnosti dětí. Jenže nejde jen o to. Systém je dlouhodobě kritizovaný za to, že nutí děti samoúčelnému memorování informací, které jindy životě nevyužijí. Termín sedm a tím je mezi školáky plně zlidovělý a často odkazuje k něčemu absurdnímu a zbytečnému. Způsob, jak jsou testy postaveny, pak nahrává různým soukromým firmám, které nabízejí doučování. Motivovanější rodiče tak mohou své děti driloval nechat doočkovat a zvyšovat tím jejich šance na lepší výsledky. Děti z chudých a méně motivovaných rodin mají smůlu bez ohledu na jejich studijní předpoklady. O vzdělání, talentu či schopnostech nám pak celý tento koloběh řekne jen málo. A co je ještě horší, dál probleskuje a řetězí nerovnosti ve vzdělání, které tvoří jeden z největších problémů současného Česka.

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu