Za chvíli to bude půl roku od chvíle, kdy Vladimir Putin rozpoutal agresivní vojenskou invazi na Ukrajinu. ČR se záhy stala premiantem v přijímání válečných uprchlíků. Na hlavu jsme jich přijali nejvíce, což se bezpochyby zapíše do historie jako jeden z nejsvětlejších okamžiků našich novodobých dějin. Máme jednodušší být na co hrdí. Je však stále nutné mít na paměti, že samotnou ochotou přijmout a pomoc těm, kteří utekli před zničující válkou, by práce na integraci ukrajinských rodin končit neměla. Naopak je třeba se soustředit i na další kroky, které uprchlíkům umožní lépe se začlenit a získat tak důstojné postavení v naší společnosti. Mezi největší výzvy patří kromě oblasti pracovního trhu nebo bydlení především vzdělávání. Nový výzkum s názvem Hlas Ukrajinců zkušenosti a potřeby dětí a rodičů v českém vzdělávání, který připravil Sociologický ústav p. A. Q. Richard Šanda se České spořitelny dává prostor ke sdílení zkušeností právě příchozím uprchlíkům. Výzkum probíhal v období mezi 20. červnem a 13. červencem a zúčastnilo se ho 1300 domácností s dětmi ve věku dva až sedm let místního. Hlavním poznatkem je, že v lepší integraci zatím brání kvalitnější výuka jazyka části ukrajinských rodičů zápisy dětí na české školy brání malá informovanost i odmítání ze strany škol. Jen okolo 20 % ukrajinských dětí se ve škole intenzivně učí česky. Většina dětí tak podle rodičů zatím česky zvládá jen základní slova a fráze. Děti, které se intenzivně česky učí, přitom častěji už jazyk umí použít. Olga okolo 70 % z nich dá dohromady alespoň pár vět a rozumí textu, což hovoří pro lepší výuku českého jazyka. U ukrajinských dětí. Je také nutné připomenout, že právě před tímto rizikem odborníci a odborníci varovali, stejně jako před přílišnou segregací ukrajinských dětí. Ta se naštěstí ve výzkumu neukázala. Přesto lze s nástupem školního roku očekávat, že především MŠ zažijí ještě poměrně znatelný nápor uprchlických domácností a je třeba se na něj kvalitně připravit. Na české základní školy chodilo v červnu zhruba 57 % dětí ukrajinských uprchlíků. Do mateřské a střední školy jen okolo 25 %. Zhruba osmina dětí v základních školách věku a pětina středoškoláků se neúčastnila žádné výuky ani na české škole, ani on-line na Ukrajině na mateřské základní školy chce velká většina rodičů děti ještě zapsat. Na podzim tedy lze očekávat přetlak v některých regionech. U studentů ve středoškolském věku je rizikem, že do škol nenastoupí. Svou roli v tom hraje i další faktor, na který výzkum upozorňuje nedostatečné zapojování uprchlíků do volnočasových aktivit. Rodiče po ní volají, i proto je důležitá z hlediska sociálního života, navazování vztahů, které jsou pro překonávání traumat spojených s válkou a nuceným útěkem z domova. Zásadní děti, které si tu najdu kamarády, snáze překonají otřesné zážitky, které byly důsledkem Putinovy agrese nucené zažít. Je proto podstatné, aby tyto aktivity byly dostupné zdarma a nevytvářel se na uprchlíky další ekonomický tlak. Podobné výzkumy, jako představil Sociologický ústav a p. A. Q. Richard patří k nejdůležitějším projektům na poli integrace uprchlíků vůbec. Právě artikulování postojů těch, kteří jsou v našem systému nový a logicky i zranitelný, tady doposud chyběl a může nám pomoci pochopit, v čem zatím neposkytujeme uprchlíkům dostatečné zázemí. Empatické pochopení problémů, které uprchlíci mají, pomůže i české společnosti chápat lépe potřeby příchozích a nesklouznout k laciným odsudkům, na kterých si část politického spektra v čele s Okamurou nebo Babišem snaží získat politické body. Lidé, kteří přišli před válkou, potřebují mnohdy úplně základní, veskrze obyčejné věci, které my vnímáme jako samozřejmost. Poskytněme jim je. Profitovat budeme všichni.