Mozaika
Je kniha o válce sázka na jistotu, nebo hrozí únava tématem? Jan Němec hovoří o perspektivách a motivacích tvorby povídkové sbírky Liliputin
Mozaika
Vltava
Jak vyprávět o aktuálně probíhající válce na Ukrajině literárně? Co si může beletrie dovolit oproti žurnalistice? A jaký pohled zvolit? Z jak velkého odstupu se můžeme podívat na současné dění? Jakým způsobem je uchopit? Jaká je hranice mezi angažovaností a snahou téma vytěžit?
Šárka Jančíková
Přepis epizody
-
To vzniklo postupně, přirozeně. Tam na začátku nebyl žádný plán, ani neměl plány napsat povídkovou knížku o válce na Ukrajině. To spíš vyšlo, takže dvě povídky jsou z té západní perspektivy, dvě z té ukrajinské. A ta poslední rok jsem opravdu i psal jako poslední je Ruska. To, že ta mozaika perspektiv nějak pro mě v průběhu toho psaní začala být zajímavá a na začátku jsem nevěděl nic. Já jsem pár dní po začátku války napsal tu první povídku, kdy jsem měl tehdy zakázku na nějakou povídku. Myslel jsem si, že budu psát něco jiného, ale jak jsem toho měl plnou hlavu jako všichni ostatní, tak jsem si řekl, že zkusím psát něco, co se týká tohoto, a zjistil jsem, že to nějak jde.
-
A jak organicky to vlastně vznikal a ty povídky tedy vznikaly chronologicky tak, jak jsou v té sbírce?
-
Myslím si, že úplně ne. Je pravda, že tu první jsem opravdu napsal jako první, poslední jsem opravdu napsal jako poslední. Ona tam ty tři vnitřní vznikaly v nějakým jiným pořadí. Tím, že jsou to povídky, tak to nebylo důležitý, nějaká návaznost. Pak jsem to skládal spíš nějak pocitově, aby se ty perspektivy právě trochu střídali v té knížce.
