Jak to vidí...
Zemřel komentátor Adam Černý, jeden z pravidelných hostů Jak to vidí... Připomeňte si ho v jeho posledním rozhovoru
Jak to vidí...
Dvojka
V sobotu 29. června zemřel Adam Černý, zahraničněpolitický komentátor a jeden z pravidelných hostů pořadu Jak to vidí. Redakci Dvojky informaci potvrdila jeho rodina. Adam Černý se zabýval evropskou politikou, zvláště s ohledem na Francii a Německo. Přispíval i do pořadu Názory a komentáře na ČRo Plus. Byl předsedou Syndikátu novinářů a za rok 2005 získal prestižní novinářské ocenění – Cenu Ferdinanda Peroutky. Připomeňte si ho v jeho posledním rozhovoru se Zitou Senkovou.
Adam Černý, Zita Senková
Přepis epizody
-
Se ve společnosti ČRo v pořadu, jak to vidí dnešní pozvání přijal Adam Černý, zahraničněpolitický komentátor, předseda Syndikátu novinářů ČR. Adame, ty jsi mnoho let jako novinář a právě komentátor detailně sleduje evropskou politiku. Si znalec Německa, Francie, samozřejmě i dalších zemí a všech těch souvislostí. Jak vzpomínáš na první květen 2024? My právě dnes se chceme věnovat a ohlédnout se za těmi 20 lety našeho členství v EU.
-
Tak vzpomíná na to jako na den, kdy završoval o určité období, které já mám spojeno, řekněme tak s rokem 1993, kdy jsem byl poprvé na summitu EU, tehdy v Kodani, velmi důležité, protože tam se stanovila tzv. kodaňská kritéria, to znamená podmínky, za kterých vůbec obecně lze uvažovat o tom, že by nějaká další zemi mohla vstoupit do EU. Míní se tím hlavně ze střední a východní Evropy. Tak mám další bod, tuším rok 2002, kdy se dojednávaly ty podmínky. Když ho peníze, to bylo velmi dramatické. Dal Sevilly s premiérem s Špidlou. A tak jsem šel ten lovec 1004, kdy vlastně už se podařilo tu věc udělat a zároveň jsem si pak velmi brzy uvědomil, že vlastně to vzedmutí té energie, snahy dokončit ten úkol vstoupit do EU, že vlastně přinesl takový paradox, že pak jako to úsilí je trochu pohlédl.
-
A to mě trochu zklamalo, že vlastně jsme nepochopili, že teď je třeba si budovat opozici uvnitř, hledat spojence, mít jasnou představu o tom se tam chceme dokázat. A to myslím, že se do jisté míry pak do celé dlouho prý Uhl.
