Jak to bylo doopravdy
Po 17. listopadu se neřešily jen problémy ekonomiky a politiky. Jazýčkem na vahách změn se stala ekologie, připomíná historik
Jak to bylo doopravdy
Plus
V období socialistického Československa jsme v oblasti ochrany životního prostředí patřili k nejhorším státům Evropy. Lidé a zvláště pak ti, kteří žili v nejvíc znečištěných oblastech na severu Čech či Moravy, byli dokonce v přímém ohrožení života. Dýchat znečištěný vzduch museli ale i naši sousedé za hranicemi, takže postupně vytvářeli tlak i na vedení státu.
Ivana Chmel Denčevová
Účinkuje: historik Miroslav Vaněk
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Přepis epizody
-
Mám dojem, že si celá společnost uvědomuje, že se Československo ocitlo ve slepé uličce. Přesto roste následkem mezinárodního vývoje vývoje v sousedních zemích v sovětském bloku a posléze i pod tlakem probouzející se společnosti napětí. Všichni cítíme, že se musí něco stát, něco změnit. Slovenští ekologové vydali už před dvěma lety dokumentaci. Bratislava nahlas zajímavou tím, že se zde dali dohromady lidé vně a uvnitř mocenských struktur. Celá být a našeho politického systému se projevuje velmi transparentně i v ekologii.
-
Konstatoval Václav Havel v rozhovoru a vedl ho s ním Michal Horáček, který byl uveřejněn v exilových listech v říjnu roku 1989. Otázkou tématem dnešního, jak to bylo doopravdy je. Ekologové nepřispěly k pádu komunismu v Československu. Ze studia zdraví Ivana Chmel Denčevová. Co měl na mysli Václav Havel slovy celá být a našeho politického systému se projevuje velmi transparentně i v ekologii. Otázka pro hosta pořadu, historik a prof. Miroslava Vaňka.
-
Ten politický systém, který tady panoval, vlastně byl k ekologii přezíravý. Všechno sestavil tzv. železné koncepci. To znamená, že naše prostředí bylo vlastně uzpůsobeno požadavkům Sovětského svazu, Moskvě, RVHP. Najednou se tady začali řešit železná koncepce, uhlí atd. atd., těžká chemie. Takže my jsme se dostali v této době na poslední nebo předposlední místo v Evropě, co se týká ovzduší a vody. Takže myslím, že Václav Havel měl na mysli toto.