Jak to bylo doopravdy

Byli bychom příliš krutí, kdybychom Rudolfa II. označili za pouhého podivína, myslí si historička

Jak to bylo doopravdy

Byli bychom příliš krutí, kdybychom Rudolfa II. označili za pouhého podivína, myslí si historička
Rudolf II. ve své laboratoři

Plus

Když v roce 1951 natočil Martin Frič film Císařův pekař a Pekařův císař, dostal se Rudolf II. Habsburský do povědomí širšího publika. Popisuje tam jeho zálibu v umění, ezoterice a okultních vědách. Rudolfínská Praha je pak přímo pojem, kterým dodnes označujeme období, kdy bylo hlavní město centrem evropského dění. Byl ale Rudolf II. jen nějaký podivín, nebo se zasloužil o rozvoj celého císařství?
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historička Eva Doležalová
Hrají: Aleš Procházka, Hanuš Bor, Otakar Brousek ml., Kajetán Písařovic, Václav Vašák
Režie: Michal Bureš

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Tím, že jsem mrtev a prokletí, jsem člověk posedlý ďáblem.

  • Řekl sám o sobě dle dobového svědectví český král Rudolf druhý a habsburský. Otázkou tématem dnešního, jak to bylo doopravdy, je, byl Rudolf druhý pouze Podivínem na českém trůnu. A ze studia zdraví Ivana Chmel Denčevová. Do jaké míry je tento Rudolfův výrok, který jsme slyšeli, věrohodným? Otázka pro hosta pořadu, historičku doktorku Evu Doležalovou.

  • Výrok je skoro jistě věrohodný, protože ho Rudolf druhý vyslovil před řadou svědků a dochoval se v písemné formě. Z té doby, kdy Rudolf druhý ještě žil, ovšem není nijak výjimečný. Takových různých citací výroku Rudolfa, které svědčí o jeho řekněme melancholické náladě nebo složité psychické konstelaci, se dochovala celá řada a Rudolf druhý tím své současníky spíše děsil.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu