Hovory

Pokud chci vyhrát, musím udělat něco výjimečného, konkurence je veliká, přiznává brusič a designér Zvěřina

Hovory

Aleš Zvěřina byl šestkrát mistr světa v broušení skla, dostal cenu primátora a ocenění diváků má několik

Plus

Aleš Zvěřina byl šestkrát mistr světa v broušení skla, dostal cenu primátora, ocenění od diváků má hned několik. „Když jedu na soutěž, připravuji se až na poslední chvíli, ale nad nápadem samozřejmě přemýšlím dřív a mám jich nakonec hodně. Ale pokud chci vyhrát, musím udělat něco výjimečného, konkurence je veliká. Takže to chce nejen dělat dobré řemeslo,“ říká v pořadu Hovory.
Tatiana Čabáková

14. listopadu 2024, 22:40

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Zvěřinu jsem prvý raz viděla v brusírně v Novým Borem. Stál prý v ruské, v rukách držela lyžařský skleněný válec a plně se soustředil na ty, které byly na válci nakreslené fixkou. Ty mu ukazovali Kadima vjezd línej o bruslení. A bylo to před pár týdny na mezinárodním sklářském sympoziu v Novým Borem a vůbec jsem v té chvíli netušila, že pozorujeme mistra světa v bruslení skla. A my tě na firmy AZ design, která se specializuje na bruslení je a malování užitkového skla a kosa jsem učinil na střední škole straně. Mistr světa. I o tom hovorech. Od mikrofonu vás zdraví Tatiana Čabáková.
Aleši, vítejte v hovorech. Děkuji za pozvání do ČRo. Ale si vyber jet do rukou italské kusy skla, které potom brusičem Kolko kg udržíte v rukách, který byl ještě tak u neopracovanou surovinu do rukou.
Tak je to velice specifická. Je to o tom, jak je člověk zdatný, kolik mu je let a kolik dokáže unést. Takže moje moto ne, že budu dělat velké kuse je nebo malé kusy. Jde o to, co chci dělat. To znamená, když chci udělat nějaký velký monument, tak do toho jdu a musím se taky rozhodnout, jestli na to mám fyzické. To je velice důležitý, protože my brousím, a když to řeknu, taháme kulku, límec po tom kotouči nebo po té hladině a ten kus držíme v ruce. My nemáme žádný pomocný vědce, který bychom si pomohli s nějakými příspěvky nebo nějakém. Alana mám dřív se to samozřejmě takto mohlo dělat, ale to mi je zase omezuje v tom pohybu toho skla, kterém já kolem nebo budou jsem po tom kotouči nebo ti materiálem nějakým způsobem ho opracovává, takže kdybychom se soustředili třeba různá tu vázu, kterou 100 opracovávali na tom sklářském sympoziu, ta byla nelze i velká kolky, kg v tom původním. Tvary, jako vám dodali ze sklárny.