Hovory

Jako každý senzitivní umělec mám obavy, kam ten náš svět spěje, ale o mladé se nebojím, říká sochař Milkov

Hovory

Jako každý senzitivní umělec mám obavy, kam ten náš svět spěje, ale o mladé se nebojím, říká sochař Milkov
Stefan Milkov na své výstavě, Centrum současného umění DOX

Plus

Sochař a malíř Stefan Milkov brzy oslaví sedmdesátiny, a to první souhrnnou výstavou svých děl vzniklých od roku 1989. „Každý sochař řekne, že by rád dělal velké věci, ale chtěl by, aby byly mezi lidmi, ne doma někde v depozitu – a to se téměř vylučuje. Není to megalomanství, ale přirozená potřeba sochařů,“ myslí si.
Petr Vizina

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Kdy si mladý rozhněvaný muž z umělecké skupiny tvrdohlavých zanedlouho oslaví sedmdesátiny a k tomu je k vidění jeho první velká souborná výstava děl vzniklých od roku 1989. Kdo viděl jeho sochy v galeriích nebo veřejném prostoru, nejspíš z jeho sochařský rukopis s nikým nespletete. Tak třeba pomník vynálezce Nikoly Tesly v pražských Dejvicích má tvar elektrického výboje. Je vyšší Česko otevřené originálnímu sochařství, nebo jsme ve vkusu opatrnější? Hostem hovoru je sochař Stefan Milkov. Při poslechu vás vítá Petr Vizina.

  • A Nemilkovem. Vítejte. Dobrý den. Dobrý den. Vy s tím smyslu začneme osobně. Já kolem toho vašeho pomníku Nikolovi Teslovi chodím několik dlouhých let od té doby, vlastně, co byl odhalen, a říkám si, jestli by to šlo. Dneska, jestli máte dojem, že dneska byste s něčím takovým do veřejného prostoru mohl přijít? V době, kdy jsou sociální sítě, kdy se velmi citlivě vnímá nějaký nesoulad v mínění veřejnosti, je. Nikdo si to tak moc netroufne znepřátelit si veřejnost.

  • No, já myslím, že jakýkoliv vždycky umisťování i nějakého umění ve veřejným prostranství, zvláště pak o jaké monumentálních plastik. Ono to vždycky bývá kontroverzních. Ano, vždycky je to. Já mám aspoň nějakou zkušenost, že to je vždycky tak 50 na 50, že se najdou lidi, kteří to přijmu. A pak se samozřejmě najde spousta lidí, kterým se to nelíbí a protestují proti tomu a mají takový ty ty svoje argumenty, jako proč se za to nepostavil chodníky. No, neboj se. Podobných takže myslím si, že to je vždycky souhra mnoha mnoha věcí z té.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu