Host ve studiu

Když hledíme do vesmíru, myslíme si, že je daleko. Ale on je i v našich tělech, jsme jeho součástí

Host ve studiu

Když hledíme do vesmíru, myslíme si, že je daleko. Ale on je i v našich tělech, jsme jeho součástí
Pozorování oblohy

Hradec Králové

Teď zamíříme ke hvězdám, protože i v tomto roce se bude na noční obloze odehrávat parádní divadlo. To ostatně začalo hned na Nový rok nejen úžasným barevným západem a potom i východem slunce, ale také slabou polární září. Rok 2025 přinese opět úkazy, na které možná budeme celý život vzpomínat.
Jakub Schmidt

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • V Dobrém ránu teď zamíříme ke hvězdám, jak jsem slíbil, protože i v tomto roce bude na noční obloze určitě parádní divadlo. To ostatně začalo hned na Nový rok. Chci připomenout nejenom úžasný barevným západem a potom i východem slunce, ale také slabou polární září. Skoro jako předznamenání toho, že ten rok 2025 přinese opět úkazy, na které možná budeme celý život vzpomínat. No a s Martinem chlastalo z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. To všechno teď probereme. Dobré ráno. Dobré ráno. Také jste se díval na ten nový rok nejdřív na ten západ slunce. Pak vlastně druhého ledna bylo nádherné svítání. Ano, to je.

  • Pravda, ten zápasem jsem se moc nevidí a přiznám se, že mi nebylo úplně nejlépe. Ale ve chvíli, kdy se rozběhlo po Facebooku a po internetu to, že by měla bys vidět polární záře. Tak jsem přesto nevydržel a šel jsem večer. Já jí zkusím vyfotit. Takže ale to svítání druhý den dlouhý.

  • Polární záře. Ano, lidé si to totiž pletli. Lidé viděli západ slunce, nádherný, barevný, hluboký a mysleli si, že to je ona, že to je ta.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu