Historie Plus
Sudetští Němci své krajany a uprchlíky před Rudou armádou rozhodně nevítali, spíš je považovali za příživníky
Historie Plus
Plus
Podle Organizace spojených národů je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války. Ta způsobila nedobrovolnou migraci především v Evropě. K útěkům a vyhánění obyvatel docházelo během celé války. Nejsilnější migrační vlny ale přinesl její konec. Velmi výrazně se dotkly našeho pohraničí.
Veronika Kindlová
Přepis epizody
-
Podle OSN je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války. Ta způsobila nedobrovolnou migraci především v Evropě. K útěkům a vyhánění obyvatel docházelo během celé války. Nejsilnější migrační vlny ale přinesl, není konec. Velmi výrazně se dotkli našeho pohraničí. A právě o uprchlících, kteří v posledních válečných letech proudily do někdejší říšské župy Sudety, si budeme povídat v příštích minutách. Příjemný poslech od mikrofonu přeje Veronika Kindlová.
-
Historie Plus.
-
České pohraničí většinově osídlené německojazyčného obyvatelstvem se s prvními uprchlíky setkalo ještě před válkou. To když jsem z Německa utíkali. Odpůrci nacistického režimu. Po podepsání Mnichovské dohody a připojení pohraničí k Německu odsud naopak odcházelo české obyvatelstvo a také Německo jazyčný, Židé a němečtí odpůrci nacismu. V posledních válečných měsících se pohraničí, tedy od roku 1939 říšská župa Sudety stalo cílem lidí prchajících před postupující Rudou armádou nebo následky války obecně. Jak říká historik Martin Veselý z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. První vlna přišla už v létě roku 1944.