Zlost, emoce | Foto: Fotobanka Pixabay

Seděli jsme u jednoho stolu a všechno bylo špatně. Špatné bylo počasí, město, lidé. Každý, na koho jsme v řeči narazili, jevil známky zkaženosti, bizarnosti, odsouzeníhodnosti. Bylo to bezútěšné. V takové společnosti člověk zakrátko začíná pochybovat o čemkoli. Zůstává jako přikován, cítí, jak se na něj valí zbytečnost jakéhokoli konání. Vnímá, jak jeho tělo i duši začíná zaplavovat žluč…