Fejetony Evy Kadlčákové
Eva Kadlčáková: Je dopráno...
Fejetony Evy Kadlčákové
Eva Kadlčáková: Je dopráno...
České Budějovice
Je dopráno. Konečně! Tři dny a dvě noci u nás běžela pračka. Tak velké prádlo už jsem dlouho neměla. I když vlastně… Co mám automatickou pračku (a já ji mám po celý svůj dospělý život), potkávám se s velkým prádlem čím dál častěji. Proč vlastně nevyprat skoro čisté věci, když to za nás někdo udělá? Muset vzít každý kousek do ruky, namydlit, odmočit, přeprat či vydrhnout, třikrát vymáchat a vší silou vyždímat – to bychom si to rozmyslely. Ale takhle? Když automatka sama pere, sama máchá, sama ždíme a leckterá už i sama přemýšlí a buzeruje? Jen ty účty za prací prostředky (na každý druh prádla jiný prášek), za vodu (však ona si i ta „áčková“ pračka něco vezme) a za elektriku! Au – děsím se jarního vyúčtování!
