Ex libris

Vysídlení, trauma, sníh a změna klimatu. Pod ledovou krustu života v Grónsku míří kniha Mihotání

Ex libris

Grónsko, pohled na americkou leteckou základnu Thule, která se nachází 1207 kilometrů severně od polárního kruhu

Plus

Reportérka, polonistka a fotografka Ilona Wiśniewska přijíždí do oblasti Qaanaaq, kde nejsou asfaltové silnice a ke hřbitovu vede písčitá cesta lemovaná lavičkami z europalet. Přesto by původní obyvatelé toto místo za jiné nevyměnili, natož aby ho prodali. Leckdy ale cítí bezmoc. Už 70 let jsou sice občany Dánska, ale zdaleka si tak nepřipadají. Co doopravdy si původní obyvatelé Grónska přejí a jak se jim žije v době klimatických změn, zjišťovala Wiśniewska v knize Mihotání.
Lenka Kopecká

21. ledna 2025, 20:40

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Následujících minutách vás pozveme na výpravu do nehostinných ledových krajů. Knihu mihotání s podtitulem na konci Grónska napsala Ilona Višněvská, která spolupracuje jako fotografka a reportérka s prestižními polskými periodiky. V polštině vydala čtyři knihy reportáží a jeden román pro mládež. Její poslední titul z roku 2022 je výpravou do Grónska divočiny, která zaujme syrovou výpověď. I autorka za něj získala nejprestižnější polskou novinářskou cenu Grant Press. Knihu pro edici prokletí reportéři nakladatelství absint přeložila v roce 2024 Michala Benešová. Vydejme se tedy na cestu do míst, kde Ilona Višněvská zachytila reportážním okem ty perem obyčejné životy krok Číňanů, které poznamenávají kruté arktické podnebí, klimatické změny a občas i nevítaný zájem cizinců. K poslechu vás zve Lenka Kopecká.
Exlibris.
Láskou Ilony Višněvské jsou severské země, do kterých se vydala i po rozpadu vztahu, kdy potřebovala radikální změnu. Jejím cílem bylo tentokrát rovnou nejsevernější město na světě Kanada, které vzniklo v roce 953 jako místo nuceného přesídlení desítky indických rodin z jejich původního bydliště. Právě odtud pocházel sedmnáctiletý chlapec, se kterým se dva roky předtím spřátelila v jiné části Grónska. V sirotčinci, kde pracovala jako dobrovolnice, jmenoval Segert a jeho příběh skončil bohužel tragicky, což Ilonu Višněvskou citově velmi zasáhlo.