Ex libris
Byla opravdu doba temna tak temná? Historička Čornejová se ve své knize pokouší o její projasnění
Ex libris
Plus
Interpretaci dějin provázejí často historické mýty a polopravdy. Byla například pobělohorská doba opravdu tak temným obdobím? Na tuto otázku se ve své knize Temno pokouší odpovědět historička Ivana Čornejová. (V premiéře jste o knize mohli slyšet v listopadu 2022.)
Eduard Burget
Čte: Libor Vacek
Připravil: Eduard Burget
Režie: Michaela Krčmová
Na technickou kvalitu dohlížel: David Pavelka
Vydalo: Nakladatelství Paseka
Přepis epizody
-
Ve známém filmu putování Jana Amose režiséra Otakara Vávry přijíždí v roce 1641 Komenský na pozvání Samuela Hart Liba do Londýna. Zde se setkává se svým krajanem, grafikem a kreslířem Václavem Hollarem, který podobně jako Komenský opustil z náboženských důvodů české země v roce 1627 Komenskému popisuje děsivou bídou, se kterou se v Praze a v celých Čechách setkal. Filmová scéna měla diváky především utvrdit tradovaný mýtus o době temna. Kniha historičky Ivany Čornejové temno se naopak pokouší přehledně ukázat, že pobělohorská doba zdaleka nebyla jen temná, a také to, jak dodnes žijeme v zajetí historických stereotypů. Ukázky z knihy, kterou vydalo nakladatelství Paseka, čte Libor Vacek, na technickou kvalitu dohlíží davy Dibelka. Režii pořadu má Michaela Krčmová a k poslechu zve Eduard Burget.
-
Exlibris.
-
Už v roce 1995 vydala Ivana Čornejová knihu o působení jezuitského řádu v českých zemích. V polovině 90. let byla její práce tak trochu zjevením, neboť nabourávala zažité mýty spojené s působením řádu tovaryšstva Ježíšova v Čechách a na Moravě. Jezuité jako nepřátelé českého jazyka. Páter Antonín Koniášem, neblaze proslulý kněz, který na hranici pálí české knihy. Představitelé řádu, kteří nemilosrdně a za pomoci násilných praktik nutí nebohé poddané k přijetí jediné pravé, tedy katolické víry. Pobělohorská doba jako obraz totálního zmaru, kde se jim krade, loupí či popravuje a habsburská dynastie pronásleduje na katolické obyvatelstvo, případně násilně germanizují po českém jazyce bažící společnost. Tyto představy přetrvaly a mnohdy přetrvávají dodnes. Svou knihou o jezuitech však Ivana Čornejová tehdy ukázala, že jezuité, aniž by zamlčovala negativní projevy řádu, které rekatolizaci v Čechách doprovázeli, byli v 17. a 18. století také nositeli vysoké vzdělanosti, vědy a kultury. A přestože historičky a historici, za několik posledních desetiletí vydal i řadu knih, které na pobělohorské období a barokní epochu nahlíží bez předsudků a stereotypů. Stále se můžeme setkávat s názory, že tem no prostě bylo temno a to temeno nejtemnější.
