Cyrille Aimée | Foto: Mack Avenue Records

Musím říct, že málokdy slýchávám tak příjemnou, vyrovnanou precizní a pohodovou desku. Cyrille Aimée jako by se inspirovala hvězdami oněch zmíněných zlatých let jazzu z krátce po polovině minulého století. Staví se tak vedle tehdejších hvězd, Elly Fitzgerald, Sarah Vaughan nebo Billie Holiday a dalších. Je možné, že je to mým věkem, ale pořád mám pocit, že pokud se k těmto skladbám současnice nevrací, poněkud to nebývá ono.
Otakar Svoboda