On Air
Bez světla a lásky k hudbě to nejde, říkají koncertní fotografové
On Air
Bez světla a lásky k hudbě to nejde, říkají koncertní fotografové
Radio Wave
„Můj rekord v tom největším kotli byly tři písničky loni při Doom. Pak mi přistálo na hlavě nafukovací lehátko a bylo jasný, že bude následovat skokan, tak už jsem zmizela,“ svěřuje se koncertní fotografka a aktivistka Jana Chržová, pravidelná návštěvnice undergroundového festivalu tvrdé hudby Obscene Extreme. Patří mezi tu hrstku vyvolených a často nenáviděných, kteří na koncertech postávají za pódiovým hrazením (na Obscene Extreme navíc pódiové hrazení ani není). Z Janina vyprávění a z historek dalších koncertních fotografů je evidentní, že fotit je stejná dřina jako privilegium.
